Zprávy z Collegia 1704

Při cestě z Vídně do Varšavy Collegium 1704 znovuobjeví pravého Chopina

Nevšední výpravou do éry romantismu zahájí ve čtvrtek 19. října pražský orchestr Collegium 1704 svou novou koncertní sezónu. Večer ve Dvořákově síni Rudolfina nabídne jeden z klavírních koncertů Fryderyka Chopina v podání čerstvého laureáta Chopinovy mezinárodní soutěže na dobové nástroje. Který ze dvou Chopinových koncertů zazní i jméno sólisty oznámí orchestr 16. října, bezprostředně po vyhlášení výsledků soutěže.

Program zahajovacího koncertu obohatí předehra Egmont Ludwiga van Beethovena a jediná symfonie „českého Schuberta“, Jana Václava Hugo Voříška, svého času významné osobnosti vídeňského hudebního života.

Voříšek měl s Chopinem leccos společné. „Na první pohled je spojuje společný osud raně romantických skladatelů, žili velice rychle a krátce. Také Voříškovi bylo vyšetřeno ne mnoho let života, byl, podobně jako Chopin, klavírní virtuóz, ale také varhaník a dirigent. Co se týče klavírních skladeb, myslím, že se dá považovat za revolučního skladatele, jednoho z prvních romantiků, byť vročením svého života patří spíš do pozdního klasicismu. Je objevitelem formy impromptu. V tomto ohledu se nabízí asociace především s Franzem Schubertem, který své impromptu psal krátce po Voříškovi, a samozřejmě odtud vede přímá linie i k Chopinovi. Co se Voříška jako symfonika týče, právě proto, že žil tak krátce, zanechal bohužel pouze jednu symfonii, která však může hrdě stát vedle Beethovenových vrcholných symfonií nebo raných symfonií Schuberta. Voříškova melodičnost a lyričnost ve vedení frází evokuje první rosu raného romantismu,“ říká dirigent a umělecký šéf Collegia 1704, Václav Luks.

Porota předkola Chopinovy mezinárodní soutěže na dobové nástroje (mladší sestry slavné Chopinovy mezinárodní klavírní soutěže) kvalifikovala do hlavní soutěže 35 klavíristů ze 14 zemí. Účastníci byli vybráni z 84 přihlášených kandidátů. V pořadí druhý ročník se koná od 5. do 15. října, opět ve Varšavské filharmonii. Tamní dění organizátoři streamují online, na oficiálních kanálech Institutu Fryderyka Chopina (Youtube, Facebook). Soutěž je vypsána jako tříkolová: V prvním a druhém kole účastníci odehrají sólové recitály s repertoárem složeným vedle Chopina z vybraných skladeb Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta a polonéz polských skladatelů působících v první polovině 19. století. Ve třetím kole přednese šest finalistů Chopinovy skladby s orchestrem. Doprovázet je bude katovický orchestr dobových nástrojů Orkiestra Historyczna pod taktovkou Václava Lukse. Ten je také členem devítičlenné mezinárodní poroty.

Kvality letošního vítěze prestižní mezinárodní soutěže bude moci pražské publikum posoudit hned dvakrát. Jen o tři dny později po zahajovacím koncertě v Rudolfinu, v neděli 22. října, bude totiž laureát protagonistou Hudebních cest Evropou, komorní koncertní řady, kterou Collegium 1704 organizuje v kulturním centru Vzlet v pražských Vršovicích. Pro tamní publikum si připraví sólový recitál složený z klavírních skladeb Fryderyka Chopina a dalších skladatelů.

Oba koncerty zazní v dobové instrumentaci, v případě klavíru půjde o repliku nástroje Ignaze Pleyela z roku 1830, kterou Collegiu 1704 zapůjčí původem americký a v Čechách usazený nástrojář Paul McNulty. Originál tohoto nástroje je k vidění v pařížském Muzeu hudby. Sám Frederyk Chopin prý o Pleyelově klavíru prohlásil, že je pro něj „non plus ultra“, a právě s ohledem na zvuk tohoto nástroje zkomponoval většinu svých děl.

foto: Tokpa Korlo, Institut Fryderyka Chopina, Paul McNulty

Prestižní operní festival v Glyndebourne uvedl poprvé Händelovu operu Semele. Za dirigentským pultíkem ji řídil Václav Luks.

Dirigent a umělecký šéf Collegia 1704 Václav Luks se v rámci rezidence v Glyndebourne již podruhé v tomto roce ujal vedení londýnského orchestru dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment. Nové scénické provedení opery Semele Georga Friedricha Händela zhlédli diváci ve festivalové premiéře 23. července. Do konce srpna pak organizátoři festivalu naplánovali celkem 11 repríz.

„Festival v Glyndebourne je velká a prestižní akce, největší operní festival v Anglii, jeden z nejdůležitějších festivalů v Evropě. Téměř výhradně v rámci něj vystupují umělci z britských ostrovů a Händel zaujímá tradičně v jeho programu velice důležité místo. Pozvání k nastudování Händelovy opery v Anglii, které mi od organizátorů festivalu přišlo už asi před čtyřmi nebo pěti lety, si velmi cením. Tím spíš, že jsem zde jako jeden z mála hostujících umělců. Velmi se těším na celou tu typicky britskou atmosféru. Dosud jsem ji měl možnost sledovat pouze zprostředkovaně. Kromě operního domu v Glyndebourne ji vytváří také velice kultivované, vzdělané, náročné britské publikum, které si ovšem umí i užít života a vychutnává si nejen kvalitní hudbu, ale také třeba piknik na tomto oblíbeném anglickém výletním místě. Prázdninový duch ke Glyndebourne prostě patří,“ řekl před odletem do Anglie dirigent a umělecký šéf Collegia 1704, Václav Luks.

Na novém scénickém nastudování začal pracovat v Londýně už od počátku června společně s londýnským orchestrem dobových nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment, velšskou režisérkou Adele Thomas, s představitelkou titulní role, americkou sopranistkou Joélle Harvey, britskou mezzosopranistkou Jennifer Johnston (Juno), britským tenoristou Stuartem Jacksonem (Jupiter) a s dalšími sólisty.

Sopranistka Joélle Harvey v roli Semele (vpravo).

Původní publikum Händelovy opery Semele, příběhu a hudby plné touhy a smyslnosti, muselo být šokováno. Namísto tradičního händelovského biblického dramatu byli diváci konfrontováni s množstvím lascivních římských bohů a jejich smrtelných hříček. Semele zdaleka není duchovním dramatem, ale provokativně světským příběhem o svádění, cizoložství a pomstě. „Semele v sobě kombinuje milostné intriky klasického mýtu, sólistickou virtuozitu italské opery a nádherné oratorní sbory. Je tak tím nejlepším ze všech možných světů, dílem, které přepisuje scénická pravidla,“ nechávají se slyšet organizátoři festivalu.

Sopranistka Joélle Harvey v roli Semele.

Glyndebourne se nachází na okraji národního parku South Downs ve východním Sussexu. John Christie a jeho manželka, operní pěvkyně Audrey Mildmay, založili tamní festival v roce 1934. V současnosti se koná od května do srpna s programem v operním domě pro 1.200 diváků čítajícím šest operních titulů. Glyndebourne pořádá také dny otevřených dveří pro rodiny s dětmi, umělecké a archivní výstavy nebo podzimní sezónu operních představení a koncertů, která staví do popředí vycházející hvězdy. Celoročně funguje také tamní vzdělávací a výchovný program.

Letošní festivalový ročník nabídne, vedle Händelovy Semele, premiérové uvedení Poulencovy opery Dialogy karmelitek a po více než deseti letech také Mozartova Dona Giovanniho. Mezi další tři letos uváděné inscenace patří Brittenův Sen noci svatojánské, Stravinského Rake’s Progress (Život prostopášníka) nebo Donizettiho velká romantická komedie Nápoj lásky.

foto: Petra Hajská, Richard Hubert Smith/Glyndebourne Productions

Collegium 1704 vstoupí do nové sezóny v Rudolfinu chopinovským programem

Collegium 1704 oznámilo program nadcházející koncertní sezóny, kterou od roku 2015 organizuje v rámci projektu Hudební most Praha – Drážďany paralelně v ČR a Německu. V programu figurují hudební klenoty baroka, ale také zásadní díla pozdějších stylových období.

„Stále se definujeme jako barokní orchestr, barokní repertoár tvoří 80 % naší činnosti. Výlety do pozdějších stylových období vnímám jako vítané oživení a novou výzvu. Ta má velkou odezvu i u publika, čehož může být dokladem naše první uvedení Beethovenovy Sedmé symfonie v uplynulé sezóně. Protože ta reakce byla tak silná, rozhodl jsem se na ‚Sedmičku‘ navázat, a tak v příštím roce v únoru v našem podání zazní Beethovenova slavná Eroica. Rozhodnutí zařadit do programu právě toto dílo je spojené také s tím, že v poslední době často hostuji jako dirigent v Bostonu s tamním orchestrem dobových nástrojů Handel & Haydn Society. Hudba kolem roku 1800 je dominantní součástí jejich repertoáru a Beethovenem se velmi zabývají. Byl jsem tam přizván k realizaci hned několika takových programů,“ vysvětluje dirigent a umělecký šéf Collegia 1704, Václav Luks. Zajímavá bude podle něj konfrontace Eroiky se Symfonií d moll „La Tempestou“ Beethovenova blízkého spolupracovníka a vlivné osobnosti vídeňského hudebního života přelomu 18. a 19. století, Pavla Vranického, v rámci jednoho koncertu.

S dlouhodobou spoluprací s jinou významnou zahraniční institucí, varšavským Institutem Fryderyka Chopina, je spojena i druhá odbočka z barokního hájemství orchestru. „Letos budu dirigovat polský orchestr při finále prestižní Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina, která je v tomto roce věnovaná historickým klavírům. Zazní – jak jinak – oba Chopinovy klavírní koncerty. O několik dní později uslyší jeden z těchto koncertů také diváci v Rudolfinu, v našem nastudování, s čerstvým laureátem soutěže jako sólistou,“ upřesňuje Luks s tím, že jméno sólisty i to, který z Chopinových koncertů Collegium 1704 uvede, orchestr oznámí 16. října.

Listopadový večer v Rudolfinu posluchače zavede v čase zpět do počátků baroka s hudbou Claudia Monteverdiho. Jeho Mariánské nešpory jsou současně dílem, které předznamenalo směr, jakým se bude ubírat evropské myšlení budoucích staletí, a dodnes proto budí obdiv a úctu. V adventní atmosféře si pak mohou diváci ve Dvořákově síni vychutnat společně s Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 klenoty vrcholného baroka. V premiérovém uvedení zazní Missa Corporis Domini Jana Dismase Zelenky a zhudebněný mariánský chvalozpěv známý pod názvem Magnificat, jedna z nejoblíbenějších skladeb Johanna Sebastiana Bacha vůbec.

Händelův Mesiáš v legendárním provedení Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 v dubnu 2011

S mimořádnou popularitou je už od počátků spojeno dílo dalšího barokního, původem saského velikána, Georga Friedricha Händela. Jeho oratorium Mesiáš ovládne Dvořákovu síň Rudolfina v březnu příštího roku. Sólových partů se ujmou špičkoví mezinárodní vokalisté: belgická sopranistka Deborah Cachet, americká altistka Avery Amereau, polský tenorista Krystian Adam a italský basista Luigi De Donato.

Posledně jmenovaný bude hlavním protagonistou také závěrečného, premiérového programu sezóny s názvem Il Polifemo. Luigi De Donato společně s Collegiem 1704 posluchačům představí různá barokní zhudebnění starořeckých mýtických příběhů jednookého a tříprstého kyklopa Polyféma.

Vizuálnímu stylu sezóny budou opět vévodit poetické ilustrace divadelníka a výtvarníka Matěje Formana. Tentokrát půjde o výběr z jeho někdejších ilustrací pro nakladatelství Albatros, původně využitých v knize Františka Hrubína s názvem Od jara do jara.

Händelovo okouzlení Římem a poslední Zelenkova mešní kompozice nadchly vyprodané Rudolfinum

Svatomartinský večer v Rudolfinu nabídl konfrontaci dechberoucí dynamiky zhudebněného žalmu Dixit Dominus, prvního díla, které zkomponoval mladičký Georg Friedrich Händel při svém pobytu v Římě, s poslední mešní kompozicí Jana Dismase Zelenky Missa Omnium Sanctorum, která tisícihlavé publikum odnesla až do nebeských výšin.

Read More

Collegium 1704 zahájilo novou koncertní sezónu strhujícím Händelovým oratoriem Izrael v Egyptě

Po letních úspěšných výjezdech po Evropě se barokní orchestr Collegium 1704 vrátil ke svému pražskému publiku. Händelův Izrael v Egyptě v podání Collegia 1704 po letošních mimořádně vřelých ohlasech na prestižní mezinárodní přehlídce ve francouzském Besançonu a na tuzemském Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě přiměl pražské publikum k bouřlivým ovacím vestoje.

Read More