Po letních úspěšných výjezdech po Evropě se barokní orchestr Collegium 1704 vrátil ke svému pražskému publiku. Händelův Izrael v Egyptě v podání Collegia 1704 po letošních mimořádně vřelých ohlasech na prestižní mezinárodní přehlídce ve francouzském Besançonu a na tuzemském Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě přiměl pražské publikum k bouřlivým ovacím vestoje.

Oratorium Izrael v Egyptě zaujímá mezi Händelovými oratorii výjimečné místo. Převažují v něm sborové části, chybějí jmenovitě označené jednající osoby a na rozdíl třeba od slavnějšího Mesiáše je epické.

„Sbor má v tomto díle hlavní úlohu, sólových částí je pomálu. Sborové části jsou nesmírně dramatické, nesmírně rozsáhlé a náročné, nejen v koloraturách, ale i na udržení fráze. Je to velká výzva, ale věřím, že se s ní popereme dobře,“ řekla po zkoušce před koncerty v Besançonu a Ostravě jedna ze sólistek a členka Collegia Vocale 1704, sopranistka Helena Hozová. Dalšími sólisty večera v Rudolfinu byli sopranistka Tereza Zimková, původem britský, v Německu usazený kontratenorista Alex Potter, španělský tenorista Juan Sancho a basisté Tomáš Šelc a Tadeáš Hoza.

Ve svém ztvárnění starozákonního exodu Izraelitů z Egypta, které mělo premiéru v dubnu roku 1739, Händel dokázal zobrazit děj hudebními prostředky s takovou intenzitou, vynalézavostí a přesvědčivostí, že publikum doslova tají dech. K tomu přispívá i dvojsborová koncepce, použití pozounů a do té doby absolutně neslýchaný recitativ sboru na slova „He sent a thick darkness“. Dalším do značné míry experimentálním polem byly pro Händela árie, komponované nikoli na verše, nýbrž na biblické vyprávění v anglickém jazyce. Později vytvořil už jen jedno oratorium výhradně na biblickou prózu — jeho Mesiáš na libreto Charlese Jennense podle novozákonních textů měl premiéru během skladatelova pobytu v Dublinu, v dubnu roku 1742.

V oratoriu Izrael v Egyptě jsou zpracovány výlučně texty Starého zákona. V první části, sborovém eposu obsahujícím drastické popisy pohrom seslaných na Egypt, Händel zhudebnil převážně verše starozákonních žalmů. Předlohou druhé části, v níž Izraelité velebí Hospodinovy mocné činy, se stala prakticky celá 15. kapitola knihy Exodus. Při komponování hojně používal celé hudební věty nebo úseky vět z kompozic starších skladatelů, Alessandra Stradelly, Dionigiho Erby, Francesca Uria nebo Johanna Kaspara Kerlla. Z vlastních děl znovu upotřebil dvě klavírní fugy nebo jednotlivé věty z Dixit Dominus a z kantáty Armida abbandonata.

Foto: Petra Hajská