Na koncertě 6. 12. 2022 v Dvořákově síni Rudolfina zazněly pod vedením dirigenta Václava Lukse Vivaldiho zhudebněný žalm Laudate Pueri a také koncertní díla psaná pro tehdejší drážďanský orchestr.

Program obohatily skladby Vivaldiho žáka a někdejšího koncertního mistra na dvoře saských kurfiřtů, Johanna Georga Pisendela, a dvorního skladatele drážďanského orchestru, Johanna Friedricha Fasche.

S druhou dekádou 18. století Antonio Vivaldi plně dosáhl pozoruhodného tvůrčího rozpětí sahajícího od sonát a koncertů až po operu a chrámovou hudbu. V Drážďanech byla známa a provozována nejen orchestrální, ale i chrámová hudba Antonia Vivaldiho. Laudate pueri RV 601 je typickým příkladem Vivaldiho pozdní tvorby z počátku 30. let 18. století. Rozsáhlé zhudebnění žalmu je určeno pro sólový hlas s doprovodem orchestru zahrnujícího i příčnou flétnu a dva hoboje zesilující housle. Náročný sólový part dosahující na řadě míst tříčárkovaného d dává tušit, že měl na mysli i konkrétního, dnes neznámého zpěváka či zpěvačku. V Rudolfinu se jej zhostila německá sopranistka Mirella Hagen. Ta je českému publiku známá mimo jiné z letošního úspěšného brněnského nastudování Händelovy opery Alcina.

V úvodu i bezprostředně po přestávce zazněl v Rudolfinu specifický druh koncertu určeného pro velký ansámbl „concerto con molti stromenti“, který Vivaldi psal pro někdejší drážďanský orchestr. Tyto skladby mají strukturu sólového koncertu, avšak v sólech se samostatně či ve skupinách uplatňují nejrůznější nástroje. Ve Vivaldiho Koncertu F dur takto vyniknou housle (Ivan Iliev, Helena Zemanová), dva hoboje (Katharina Andres a Petra Ambrosi) a dva lesní rohy (Jiří Tarantík a Miroslav Rovenský). Po přestávce zazněl Koncert g moll, v němž skladatel místo lesních rohů s velkým efektem nasadil dvě flétny (Julie Braná a Lucie Dušková).

Foto: Petra Hajská