Mimořádná živá nahrávka Mé vlasti v podání Collegia 1704 vyšla na CD. Dostupná je i na streamovacích platformách

Nahrávku zahajovacího koncertu festivalu Pražské jaro z roku 2021, na němž Smetanova Má vlast zazněla v podání orchestru Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, vydal belgický label Accent, který s orchestrem dlouhodobě spolupracuje.

„Přistupujeme s velkou úctou ke Smetanovu odkazu a hlubokou pokorou k velkolepé české interpretační tradici tohoto díla. Naše provedení není muzeální rekonstrukcí, ale připomenutím estetických ideálů romantické interpretace Smetanovy doby, které mohou být inspirací i pro současné interprety a současné publikum,“ řekl o nahrávce dirigent Václav Luks.

„Toto provedení Mé vlasti v nás zanechalo nesmírnou radost a povzbuzení, byť celý projekt vznikal v mimořádně obtížných podmínkách pandemických opatření. Energie muzikantů z orchestru Collegium 1704 a neúnavné hledačství zakladatele a dirigenta Václava Lukse přineslo nadčasovou výpověď o zdánlivě známém a prozkoumaném díle Bedřicha Smetany. Radost z koncertu nyní umocňuje tato zvuková nahrávka,“ uvedl ředitel Pražského jara Pavel Trojan.

Zahajovací koncert Pražského jara 2021 přijali s nadšením jak publikum, tak kritika. „Žádná falešná romantika. Collegium 1704 přelomově zahájilo Pražské jaro,“ napsala po koncertě pro aktualne.cz hudební publicistka Dita Hradecká.

Zahajovací koncert Pražského jara 2021 vysílala živě Česká televize a Český rozhlas. Nahrávka, která vychází na CD s ikonickou fotografií z cyklu Invaze 68 českého fotografa se světovým renomé, Josefa Koudelky, vznikla ve Smetanově síni Obecního domu 12. a 13. května 2021. Hudební režie se ujala Markéta Janáčková, mistrem zvuku byl Filip Beneš. CD bude k dispozici v české a světové distribuci, na webech collegium1704.com a festival.cz, ale i na koncertech Collegia 1704 v Rudolfinu.

Od 18. listopadu je album Má vlast dostupná také online, na streamovacích platformách Spotify a Quboz.

Collegium 1704 zahájilo novou koncertní sezónu strhujícím Händelovým oratoriem Izrael v Egyptě

Po letních úspěšných výjezdech po Evropě se barokní orchestr Collegium 1704 vrátil ke svému pražskému publiku. Händelův Izrael v Egyptě v podání Collegia 1704 po letošních mimořádně vřelých ohlasech na prestižní mezinárodní přehlídce ve francouzském Besançonu a na tuzemském Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě přiměl pražské publikum k bouřlivým ovacím vestoje.

Oratorium Izrael v Egyptě zaujímá mezi Händelovými oratorii výjimečné místo. Převažují v něm sborové části, chybějí jmenovitě označené jednající osoby a na rozdíl třeba od slavnějšího Mesiáše je epické.

„Sbor má v tomto díle hlavní úlohu, sólových částí je pomálu. Sborové části jsou nesmírně dramatické, nesmírně rozsáhlé a náročné, nejen v koloraturách, ale i na udržení fráze. Je to velká výzva, ale věřím, že se s ní popereme dobře,“ řekla po zkoušce před koncerty v Besançonu a Ostravě jedna ze sólistek a členka Collegia Vocale 1704, sopranistka Helena Hozová. Dalšími sólisty večera v Rudolfinu byli sopranistka Tereza Zimková, původem britský, v Německu usazený kontratenorista Alex Potter, španělský tenorista Juan Sancho a basisté Tomáš Šelc a Tadeáš Hoza.

Ve svém ztvárnění starozákonního exodu Izraelitů z Egypta, které mělo premiéru v dubnu roku 1739, Händel dokázal zobrazit děj hudebními prostředky s takovou intenzitou, vynalézavostí a přesvědčivostí, že publikum doslova tají dech. K tomu přispívá i dvojsborová koncepce, použití pozounů a do té doby absolutně neslýchaný recitativ sboru na slova „He sent a thick darkness“. Dalším do značné míry experimentálním polem byly pro Händela árie, komponované nikoli na verše, nýbrž na biblické vyprávění v anglickém jazyce. Později vytvořil už jen jedno oratorium výhradně na biblickou prózu — jeho Mesiáš na libreto Charlese Jennense podle novozákonních textů měl premiéru během skladatelova pobytu v Dublinu, v dubnu roku 1742.

V oratoriu Izrael v Egyptě jsou zpracovány výlučně texty Starého zákona. V první části, sborovém eposu obsahujícím drastické popisy pohrom seslaných na Egypt, Händel zhudebnil převážně verše starozákonních žalmů. Předlohou druhé části, v níž Izraelité velebí Hospodinovy mocné činy, se stala prakticky celá 15. kapitola knihy Exodus. Při komponování hojně používal celé hudební věty nebo úseky vět z kompozic starších skladatelů, Alessandra Stradelly, Dionigiho Erby, Francesca Uria nebo Johanna Kaspara Kerlla. Z vlastních děl znovu upotřebil dvě klavírní fugy nebo jednotlivé věty z Dixit Dominus a z kantáty Armida abbandonata.

Foto: Petra Hajská

Collegium 1704 přivezlo na festival Chopin i jego Europa premiérový program. Poprvé s klavíristou Lukášem Vondráčkem

Dva koncertní programy a hned čtyři premiéry nabídl pražský orchestr Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse návštěvníkům 18. ročníku festivalu Chopin i jego Europa (Chopin a jeho Evropa). Společně s vokálním ansámblem Collegium Vocale 1704 a sólisty uvedl 17. srpna v novodobé, respektive polské premiéře díla Józefa Krogulského a Antonína Rejchy. O dva dny později zazněl v premiéře na historický nástroj v podání českého klavíristy Lukáše Vondráčka klavírní koncert Antonína Dvořáka a, opět v polské premiéře, symfonie Jana Křtitele Václava Kalivody. Collegium 1704 se představilo na varšavském festivalu už pošesté.

„Těší mě, že na akci s takovým renomé, jako má festival Chopin i jego Europa, přispějeme novodobou premiérou k znovuobjevení jednoho z představitelů polského romantismu, pianisty, skladatele a pedagoga Józefa Krogulského, a především že uvedeme hned několik děl českých autorů – Rejchy, Dvořáka a Kalivody, jehož symfonie právem patří k mistrovským dílům romantismu. Velkou radost mám i z první spolupráce s klavíristou Lukášem Vondráčkem, který má, navzdory svému mládí, za sebou už řadu hvězdných okamžiků,“ řekl před koncerty dirigent a umělecký šéf Collegia 1704, Václav Luks.

Józef Władysław Krogulski měl od dětství pověst zázračného dítěte, v jedenácti letech si vysloužil přezdívku „polský Mozart“. V sedmnácti začal pracovat jako učitel klavíru a současně se na popud svého učitele Józefa Elsnera ujal organizace amatérských kostelních sborů. Pro své sbory začal také psát vlastní duchovní skladby – mše, hymny a kantáty. Jedním z vrcholných děl této tvůrčí etapy nadaného skladatele, jehož život předčasně, v 26 letech, utnulo onemocnění tuberkulózou, bylo jeho oratorium Miserere e mol, které zaznělo 17. srpna v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 ve varšavské Bazilice sv. Kříže. Poprvé pak polští diváci uslyšeli Requiem Antonína Rejchy, jednu z velkých vokálně instrumentálních skladeb českého uznávaného profesora kontrapunktu a fugy na pařížské konzervatoři, z jehož pedagogických spisů studoval i Bedřich Smetana nebo Fryderyk Chopin.

Program o dva dny později v sále Varšavské filharmonie otevřela předehra opery Wanda Antonína Dvořáka, následována Koncertem pro kytaru č. 1, op. 30 Maura Giulianiho, kytarového virtuóza a neobyčejně agilního italského skladatele počátku 19. století. V premiéře na repliku nástroje z roku 1860 pak zazněl v podání českého klavíristy Lukáše Vondráčka Klavírní koncert g moll Antonína Dvořáka.

Foto: Bartek Barczyk/NIFC

Myslivečkovo oratorium Abrahám a Izák zaznělo poprvé na Salcburském festivalu. Ohlas provedení byl bouřlivý

Už popáté se Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse představilo na prestižním Salzburger Festspiele. Po dílech Bacha, Bibera, Monteverdiho, Stradelly a Zelenky uvedlo v salcburské premiéře 23. července ve Velkém sálu Mozartea mistrovské dílo Josefa Myslivečka, nejslavnějšího českého operního skladatele 18. století. Myslivečkovo oratorium Abramo ed Isacco (Abrahám a Izák) zaznělo s vynikajícím mezinárodním obsazením sólistů, které tvoří norská sopranistka Mari Eriksmoen (Isacco), francouzský tenorista Mathias Vidal (Abramo), irská mezzosopranistka Paula Murrihy (Sara), německá sopranistka Nikola Hillebrand (Angelo) a její krajan, barytonista Matthias Winckhler (Gamari).

„Mám radost, že se nám po řadě vystoupení se světovým repertoárem podařilo prosadit do dramaturgie Salcburského festivalu ryze český program. To, že zazní nejslavnější oratorium právě Josefa Myslivečka, považuji za mimořádnou událost také díky plánované premiéře filmu Il Boemo o životě tohoto skladatele, na jehož vzniku jsme se společně s Collegiem 1704 významně podíleli,“ řekl před koncertem dirigent a umělecký šéf orchestru Václav Luks.

Oratorium Abramo ed Isacco (Abrahám a Izák), původním názvem Isacco, figura del redentore (Izák, postava spasitele), je Myslivečkovo poslední oratorium a patří k naprostým vrcholům celé jeho tvorby. Premiéru mělo ve Florencii v roce 1776 a následujícího roku se uvádělo v Mnichově, u dvora hudbymilovného kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. V dějišti Salcburského festivalu zaznělo v rámci série koncertů s názvem Ouverture spirituelle.

„Koncert hýřil muzikantskou energií a intenzitou spříznění všech interpretů, která se přenášela do publika. Ohlas provedení byl bouřlivý,“ píše v recenzi pro Lidové noviny hudební publicistka Helena Havlíková.

foto: Salzburger Festspiele / Marco Borrelli, Collegium 1704

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from Youtube
Vimeo
Consent to display content from Vimeo
Google Maps
Consent to display content from Google
Není tu žádné zboží