Mše h moll I Česká filharmonie & Collegium Vocale 1704

V rámci výletů České filharmonie do předklasicistního repertoáru se dirigent Nicholas Kraemer v zástupu za šéfdirigenta Semjona Byčkova ujme jednoho z vrcholných hudebních děl pozdně barokní éry – monumentální Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha.

Dodnes není potvrzené, za jakým účelem napsal v roce 1733 protestantský skladatel dílo podle katolického ritu, navíc v liturgické praxi obtížně použitelné. Podle dlouho tradované legendy si u něj mši objednal drážďanský katolický dvůr. Nové objevy v dobové korespondenci však přesměrovaly stopy do Vídně, a dokonce k českému hraběti Janu Adamovi z Questenbergu. Bachův současník a velký obdivovatel nejspíš dílo objednal k uvedení na slavnostní mši hudebního bratrstva ve Vídni, tzv. „Musicalische Congregation“, u příležitosti svátku svaté Cecilie.

Ať už má vznik Mše h moll české souvislosti nebo nikoli, skladba je po právu považována za dokonalou syntézu všech kompozičních technik a postupů barokního mistrovství. Pro šéfdirigenta Semjona Byčkova jde o dílo, k němuž se vrací opakovaně. A pokud by snad byli abonenti České filharmonie tímto spojením překvapení, neměli by být. Takto kritika zhodnotila Byčkovovo uvedení skladby s Vídeňskými filharmoniky: „Byčkov neučinil nějakou novoromantickou výpověď o tomto zázračném díle, které stejně odolává všem tempům, stylům či vkusům. Bylo tomu právě naopak. Dirigent a s ním i orchestr se pokoušel odpovědět na otázky o povaze skladby prostředky, které známe z Bachovy doby. Malý ansámbl, mimořádně určitá artikulace, frázování plné dechu.“