O skladbě
Oproti hojně dochované hudbě duchovní je instrumentální tvorba domácích autorů v Praze první třetiny 18. století vyslovenou vzácností. Bezmála dvacet instrumentálních skladeb Antonína Reichenauera patří k těm nejvýznamnějším z nich. Reichenauer působil jako hudebník v kapele hraběte Morzina, kde po Johannu Friedrichu Faschovi převzal roli domácího skladatele. Excelentní úroveň kapely dokládají pravidelné kontakty hraběte s A. Vivaldim. Toho Morzina angažoval jako svého „maestro di musica in Italia“ a Vivaldi mu dedikoval mj. svůj opus 8 obsahující slavné Čtvero ročních dob. Raritnost Reichenauerových virtuosních koncertů je ještě podtržena jejich extrémní technickou náročností, která dokládá zdatnost tehdejších hráčů v kapele – a tu si pochvaloval i sám Vivaldi! Kdekterému hudebníkovi by šly tyto koncerty i dnes „přes prsty“. Ne tak „mágovi“ Sergiu Azzolinimu a dalším sólistům této nahrávky. Ti společně s Collegiem 1704 podávají Reichenauerovy koncerty s temperamentem a energií této hudbě vlastní.
CD získalo ocenění Diapason d’Or francouzského magazínu Diapason a bylo zvoleno „nahrávkou týdne“ německou rozhlasovou stanicí MDR.
Supraphon, 2010
