Händelovo okouzlení Římem a poslední Zelenkova mešní kompozice nadchly vyprodané Rudolfinum

Svatomartinský večer v Rudolfinu nabídl konfrontaci dechberoucí dynamiky zhudebněného žalmu Dixit Dominus, prvního díla, které zkomponoval mladičký Georg Friedrich Händel při svém pobytu v Římě, s poslední mešní kompozicí Jana Dismase Zelenky Missa Omnium Sanctorum, která tisícihlavé publikum odnesla až do nebeských výšin.

Do velkého světa hudby vstoupil Georg Friedrich Händel pravděpodobně na sklonku roku 1705 díky pozvání do Florencie, které mu zprostředkoval vlivný šlechtic a obdivovatel umění Gian Gaston de‘ Medici. Nejvýznamnější část skladatelova pobytu v Itálii však začíná až v roce 1707, kdy dvaadvacetiletý ambiciózní skladatel přijíždí do Říma. Dixit Dominus bylo prvním dílem, na kterém tam začal pracovat. Datace díla (duben 1707) napovídá, že k prvnímu provedení mohlo dojít v rámci velikonočních nešpor v titulárním kostele jednoho z Händelových mecenášů, kardinála Ottoboniho, San Lorenzo in Damaso. Obvykle se však za místo prvního provedení považuje kostel Maria in Monte Santo, ve kterém Händel v červenci roku 1707 provedl na zakázku kardinála Colonny také další zhudebněné žalmy pro slavnostní nešpory (Laudate pueri a Nisi Dominus). 

„Händel jako by do zhudebněného žalmu Dixit Dominus přenesl úžas nad římskou barokní architekturou. Okázalé architektonické oblouky, extatické vzepětí gigantických figur, masy vod zurčící v kaskádách z umělých vodopádů a fontán římských náměstí, ale i místa prodchnutá mystikou dávné historie věčného města – s tím vším byl mladý Händel v Římě konfrontován a Dixit Dominus představuje jakousi hudební transformaci architektury barokního Říma,“ říká umělecký šéf a dirigent Collegia 1704, Václav Luks.

Na sklonku svého života, v roce 1740, začal Jan Dismas Zelenka pracovat na svém posledním rozsáhlém projektu, který ovšem nikdy nedokončil. Kompozice Missa Dei Patris C dur měla být první ze šesti takzvaných posledních mší (Missae ultimae). Když Zelenka v noci z 22. na 23. prosince roku 1745 zemřel, zůstalo z tohoto zamýšleného mešního cyklu jen torzo, celkem tři části, včetně té finální, šesté, dokončené v roce 1741 a pojmenované Missa Omnium Sanctorum.

„Missa Omnium Sanctorum postrádá pro Zelenku dříve typické velké orchestrální obsazení s trubkami, lesními rohy a tympány. Jedná se však o dílo naplněné hlubokým citem k zhudebněnému textu, navíc je součástí nejpozoruhodnějšího projektu posledních let skladatelova života,“ dodává Luks.

Svatomartinský koncert v Rudolfinu dal tentokrát prostor výhradně sólistům z řad Collegia Vocale 1704, sopranistkám Tereze Zimkové, Pavle Radostové a Heleně Hozové, altistkám Kamile Mazalové a Anetě Petrasové, tenoristovi Ondřeji Holubovi a basistům Tomáši Šelcovi a Tadeáši Hozovi.

foto: Petra Hajská

Seriál o Václavu Luksovi na stanici France Musique

Francouzská rozhlasová stanice France Musique věnovala Václavu Luksovi pět dílů seriálu Grands interpretes de la musique classique. Cyklus pořadů představuje významné dirigenty, hudebníky a soubory.


Read More

Privacy Settings
We use cookies to enhance your experience while using our website. If you are using our Services via a browser you can restrict, block or remove cookies through your web browser settings. We also use content and scripts from third parties that may use tracking technologies. You can selectively provide your consent below to allow such third party embeds. For complete information about the cookies we use, data we collect and how we process them, please check our Privacy Policy
Youtube
Consent to display content from Youtube
Vimeo
Consent to display content from Vimeo
Google Maps
Consent to display content from Google
Není tu žádné zboží