Recenze
Et resurrexit tertia die CZ/DE
J. S. Bach – Oster-Oratorium
J. D. Zelenka – Missa paschalis
6. koncert sezóny 2022/23, 4. dubna 2023, Rudolfinum – Dvořákova síň; 3. dubna 2023, Annenkirche Drážďany
Úvodní sbor „Kommt, eilet und laufet“ je ohromující. Collegium Vocale 1704 má velmi silnou středovou hlasovou sekci, která mu dodává tělo a hloubku. Každá sekce má navíc velmi pestrý, kompoziční zvuk, jako by každý jednotlivý prvek nesl svou vlastní zvláštní barvu. Velký hlas sboru se tak rozprostírá z každé měnící se části a kypí životem. Je to efekt, který se vymyká běžným zvyklostem, zvláštní kvalita, která činí toto těleso tak přitažlivým a přátelským. Sólisté, všichni ze sboru, se krásně zhostili árií. Sopranistka Pavla Radostová předvedla spolu s flétnistkou Julií Branou zázrak. Jejich árie „Seele, deine Spezeren“ je jednou z nejkrásnějších, které kdy Bach napsal. Radostová zpívá tak, jak dýchá, s odzbrojující přirozeností. Její hlas, měkký a plný, nabývá na síle a běží jako mávnutím kouzelného proutku. Legato je obdivuhodné, šíře frází skvostná a dojemně koresponduje se zvukem flétny, dojemným ve své sladkosti a hloubce…Třetí a závěrečná árie „Saget, saget mir geschwinde“ pro mezzosoprán a koncertantní hoboj vzývá Ježíše, bez něhož je jen opuštěnost. Aneta Petrasová ji zpívá s vyrovnaností a citem, na křídlech nádherného hoboje. Závěrečný sbor „Preis und Dank“ s grandiózním rozmachem uzavírá toto skvostné provedení, v němž bylo s každou notou zacházeno s láskou a překypující radostí ze života…Missa paschalis Jana Dismase Zelenky začíná velkolepým Kyrie sboru se čtyřmi (neomylnými) trubkami a tympány, které podtrhují slavnostní příležitost. Sborová čísla na sebe oslnivě navazují a střídají se s meditativními pauzami svěřenými sólistům. Finále si vyhrazuje velkolepost, „Benedictus“ pro soprán uvozený orchestrálním preludiem hodným velké romantické árie. Daniela Goldoni, OperaClick
Missa paschalis obsahuje nejen světlo vzkříšení, Václav Luks jím zcela nezaměnitelně ztvárnil vitalitu a životodárný oheň, který se vždy vrací (Gloria, Et resurrexit, Dona nobis pacem). Sbor a instrumentalisté se zde prolínali ještě více než v Bachově díle a vytvářeli interakce či strhující změny afektů během několika řádků (Et incarnatus est). K tomuto jiskření přispěli i instrumentalisté (trubky), přičemž Václav Luks věnoval v obou skladbách velkou pozornost seskupení pěveckých sólistů (před orchestrem / před sborem) a podle toho také uspořádal nástroje. Hoboje (s báječnými sóly Kathariny Andres) si jednou vyměnily strany, flétnistka Julie Braná dokonce vyměnila nástroje (příčná flétna / zobcová flétna). Těžko můžete Velikonoce oslavit krásněji! Wolfram Quellmalz, Neue (musikalische) Blätter
Pianto napoletano CZ
A. Scarlatti – Miserere c moll
F. Durante – Concerto a quattro g moll
T. Traetta – Stabat Mater
F. Durante – Requiem a due cori
5. koncert sezóny 2022/23, 7. března 2023, Rudolfinum – Dvořákova síň
Úterní koncert, který Collegium 1704 prezentovalo pod názvem Pianto napoletano, Neapolský pláč, se výběrem autorů stal skrytě systematickým ilustrováním různého institucionálního zázemí hudby, od dvorní kapely přes operu a přes chrámy a církevní korporace až ke konzervatořím. I když opera tento večer nezazněla, dalo se cítit, že Neapol osmnáctého století je bez ní nemyslitelná… Interpretačně, do detailů připravený, byl koncert dalším příkladem soustavné práce obou souborů a jejich zakladatele a uměleckého vedoucího, která se v dlouhodobé perspektivě dotýká poměrně širokého spektra typů staré hudby. Jednou jsou to operní árie, jindy Händelovo oratorium, jednou protestantská tvorba německého severu, jindy katolická produkce evropského jihu, jednou Bach, podruhé Zelenka, potřetí Vivaldi…, před pár týdny došlo i na vybočení k Haydnovi a Beethovenovi… Převažují koncertní produkce, ale po Evropě (a v Brně, tam ještě znovu i v této sezóně) to také bývá zásadní účast na některé operní inscenaci barokního díla… Nyní přišli v Praze na řadu skladatelé, kteří se ve středním proudu koncertního provozu a dění běžně neobjevují. Program, nenápadně aspirující na skutečnou událost, přinesl poznání i neokázalé potěšení. Petr Veber, KlasikaPlus
Miserere samotné bylo –Václavem Luksem jsme tímto snad až zhýčkaní – zjevně velmi detailně propracované, výrazově odvážné, sympaticky členité, celkově velmi příjemné a přístupné, pěkně přineslo celou dynamickou škálu…Po přestávce nastal čas pro dvousborové Requiem a due cori; velkolepé dílo, kteréžto velkoleposti notně přispěl i fakt, že si šestice zpěváků menšího ze sborů našla své místo na empoře (v Tuba mirum se k nim přidali ještě dva hornisté). Připadalo mi zajímavé, do jaké míry byla akusticky znatelná – pouhá šestka hlasů skutečně jako by zvuku dodala jakýsi třetí rozměr a hloubku. Dílo získalo větší závažnost a sál byl náhle skutečně vyplněn zvukem. Nenápadné, z mého pohledu však klíčové… Jedná se o jednoznačně vyspělé dílo, jehož dobovou popularitu naprosto chápu; naopak se divím jeho dnešnímu nevelkému uvádění. Nejednou hudebně citlivě podtrhuje text (například vášnivá tremola smyčců při Tremens, „třesu se“) a zároveň invencí přímo hýří. Množství „minipauz“ v průběhu hudbě dává možnost vyznít a doznít. Celkově je kompozice neuvěřitelně vnitřně diferencovaná a propracovaná a zaujme též melodikou…Toto vše nám bylo podáno v ryzí formě, nacvičené a usazené. Spolehlivě zahrané i zazpívané; oba soubory s „Collegium“ a „1704“ ve svém názvu potvrdily svou kvalitu. Daniel Pinc, Opera +
Apoteóza tance CZ
W. A. Mozart – La clemenza di Tito (předehra)
J. Haydn – Symfonie č. 98 B dur, Hob.I/98
L. van Beethoven – Symfonie č. 7 A dur, op. 92
4. koncert sezóny 2022/23, 14. února 2023, Rudolfinum – Dvořákova síň
Již od prvních tónů Rudolfinem prostupoval velmi barevný a vyvážený zvuk. Hráči velmi zřetelně a jasně divákům ukázali každý drobný kontrast pomocí velmi přehledně čitelných barevných a artikulačních změn, což byl prvek, který se nesl celým večerem…V průběhu dynamických změn si orchestr stále držel krásný zvukový balanc, každý hráč byl při reakcích na změny velmi pohotový a suverénní. V kontrapunktických částech se i díky jasným nástupům jednotlivých hlasů posluchač ve struktuře nikdy neztratil. V částech repetitivních pak díky zvýrazněným barevným obměnám docházelo k neustálému zajímavému progresu…Po dohrání posledních akordů Beethovenových zavládlo v plném sále vskutku velké nadšení…Orchestr si užil zasloužené ovace ve stoje a publikum odcházelo ze sálu naplněno strhující hudbou. Collegium 1704 opět jasně prokázalo, že patří ke špičce. Je dobré, že se tento soubor vydává na exkurzy i mimo baroko; poskytne tím posluchačům u nás stále poměrně neobvyklou produkci, a to skutečně na úrovni. Jistě je již každý zvědav, kterého období se orchestr zhostí příště. Maxmilián Pilmaier, KlasikaPlus
Koncert začal Ouverturou k opeře La clemenza di Tito. Jednalo se o druhou Mozartovu operu, jež byla napsána přímo pro Prahu, a to v roce 1791 pro oslavu korunovace Leopolda II. českým králem…Tato úvodní skladba nás zaplavila radostnou atmosférou a pozitivní náladou. Následovala ji Haydnova Symfonie č. 98 B dur, což je jedna z jeho tzv. Londýnských symfonií…Ideu apoteózy tance plně naplnila třetí věta v rytmu menuetu, která nás pomyslně přenesla do plesového sálu a zahalila nás do něžného cembalového sóla. Celá skladba skončila rychlým finále v duchu rozverného tance a vysloužila si už před přestávkou z publika výkřiky „Bravo!“ a „Bravissimo!“ Po přestávce, teď už bez cembala, zazněla Symfonie č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena…V podání Collegia 1704 pod taktovkou Václava Lukse jsme se protančili celou skladbou, zvuk tympánů skladbě dodával na svižnosti, která vyvrcholila fenomenálním monumentálním zakončením ve vražedném tempu až na hranici hratelnosti. Poslední tóny doslova vystřelily publikum ze sedadel, celé Rudolfinum bouřlivě aplaudovalo, a i na tváři Václava Lukse bylo vidět zřetelné štěstí a radost z povedeného koncertu. Veronika Vojčáková, Opera +
CD Má vlast CZ / ES / DE
Bedřich Smetana: Má vlast, 2022, Accent
Výsledek je pravdu jiný, než jak Smetanu prezentují moderní symfonické orchestry. Hudba tady zní měkce i břeskně, kontrastně a svěže, obnaženěji a průhledněji, s vypíchnutím basových linek, hlubokých tónů žesťů, hřmotných úderů tympánu a třesku činelů, zároveň však samozřejmě i zastřeněji co do rejstříku nuancí. Pokus o někdejší zvuk a starší cítění důvěrně známé hudby. Skladba zní surověji, obyčejněji, se slyšitelnými limity zejména dechových nástrojů, občas pomaleji, zní zajímavě, působivě, občas jako i nově nasvícená. Minimum vibrata je samozřejmostí…Poslech nahrávky potvrzuje, že v dikci, artikulaci, frázování a výkladu bylo a je nastudování Václava Lukse ojedinělým svébytným činem, který byl a je slovem do pranice. Staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením. Je dobře, že se stal, je dobře, že je zaznamenán. Petr Veber, KlasikaPlus
…Spekulovat o tom, jestli je Luksovo pojetí pouze svérázným experimentem, bychom ovšem měli odmítnout. Zvuk orchestru plně odpovídá vysokým světovým standardům. Pastelové barvy Smetanově hudbě sluší a rozhodně ji nijak nedehonestují…Mohli jsme si ověřit, že orchestr Collegium 1704 dokáže vyprodukovat také zvuk plný dramatického napětí, důmyslně rozvedených gradací a, v kontrastu k nim, nádherných lyrických pasáží. Milan Bátor, ČRo Vltava
Orchestry jako Orchestre des Champs-Élysées Philippa Herreweghea nebo Les Siècles Franҫois-Xaviera Rotha už dávno dokázaly, že i novodobé pěstování originálního zvuku může přinést vysoce kultivovanou interpretaci. A právě to se nyní podařilo souboru Collegium 1704…Tento živý záznam z Pražského jara 2021 také ukazuje, že člověk může být hrdý na svou historii a své hudební vzory, aniž by se příliš oddával přehnanému patosu. Guido Fischer, Rondo
Orchestr používá dobové nástroje, které do značné míry (ale ne úplně) mění to, co jsme doposud věděli, a které mají navodit autentický, originální zvuk. Výsledkem je zvuková čistota, průzračnější, než na jakou jsme zvyklí. Santiago Martín Bermúdez, Scherzo
Izrael v Egyptě CZ
G. F. Handel – Israel in Egypt HWV 54
Svatováclavský hudební festival, Ostrava, 18. září 2022
1. koncert sezony 2022/23, 13. října 2022, Rudolfinum – Dvořákova síň
Způsob, jakým pan dirigent Luks oživuje stará hudební veledíla, je obdivuhodný. S jeho entuziasmem, přesností, empatií a erudicí zněla Händelova hudba nikoli jako hudební archiválie, ale jako ryzí hudební klenot naplněný dramatem a autentickým prožitkem. Jako příběh, který může být, respektive, který je aktuální i dnes. Vždyť také v současnosti jsou národy, kterým někdo větší upírá právo na samostatnou existenci, svrchované právo na život a národní identitu. Händel tento boj za svobodu vyjádřil svou hudbou s jedinečnou genialitou. Jeho Izrael v Egyptě zní tak svěže a odhodlaně, že ve světle Luksova jedinečného nastudování ostatní díla povážlivě blednou. Milan Bátor, Ostravan
Provedení Händelova biblického oratoria Izrael v Egyptě bylo samozřejmě samo o sobě velkou událostí, a to nejen vzhledem ke špičkové interpretační úrovni, ale i k vzhledem k nečetnosti jeho uvádění v českém prostředí. Bylo však i něčím víc. Stalo se totiž velkým ujištěním o tom, že není třeba ulpívat jen u několika ikonických děl. Dějiny umění, i toho hudebního, jsou mnohem bohatší. A bylo by škoda myslet si, že stačí znát a třeba i milovat pár děl a že se bez toho všeho ostatního obejdeme. Na to, aby bylo neznámé, obsahuje oratorium z roku 1739, vycházející ze starozákonní knihy Exodus, opravdu mnoho krásných míst. Má slavnostní, vznešenou, upřímně zbožnou a sváteční atmosféru … Neomylně vygradované provedení strhujícího díla vcelku pochopitelně rázem zvedlo publikum ze sedadel. Ve vzájemně sdílené euforii z krásné hudby následovaly dva přídavky – ještě jednou závěrečná rychlá část a pak navrch jedna kontrastní z prvního dílu. Hodnotný a podařený začátek další sezóny pražského barokního orchestru, který si vybudoval v hudebním životě metropole nezastupitelné místo. Petr Veber, KlasikaPlus
Soubor Collegium 1704 díky filmu Il Boemo snad vejde do povědomí i širšího než jen hudebního publika. Je to dobře. Zahajovací koncert jeho nové sezony potvrdil, že si udržuje vysokou úroveň. Pod taktovkou Václava Lukse hrál orchestr živě a pozorně, nicméně největší tíha přirozeně ležela na sboru Collegium Vocale 1704. A třebaže ho tvořilo „jen“ 22 zpěváků a zpěvaček, zněl impozantně, ne však ve smyslu strnulé monumentality, nýbrž oduševněle a pružně. Věra Drápelová, idnes
Missa Omnium Sanctorum CZ / ES
G. F. Händel – Dixit Dominus HWV 232
J. D. Zelenka – Missa Omnium Sanctorum ZWV 21
Musika Hamabostaldia – Quincena Musical, San Sebastián, 23. srpna 2022
2. koncert sezony 2022/23, 11. listopadu 2022, Rudolfinum – Dvořákova síň
Co do muzikantské a pěvecké přesnosti nebylo pátečnímu provedení co vytknout. Členové Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse opět nezpochybnitelně prokázali, že patří právem ke špičkovým profesionálům na provádění poučené interpretace barokní hudby. Veronika Vojčáková, Opera +
…Sas z Halle /Händel/ musel dosáhnout velkého účinku, protože se mu podařilo vytvořit velmi inspirativní, originální, jiskřivé, neodolatelné dílo, které má rozhodně říz. Stejný účinek se podařilo zopakovat i v San Sebastiánu, kde hudebníci souboru Collegium 1704 předvedli svěží, energický, strhující a oslnivý výkon, prodchnutý nadšením dirigenta Václava Lukse, který nakazil hudebníky i publikum … Na rozdíl od jiných souborů, které se snaží o homogenní barvu, je na tomto sboru úchvatná jeho rozmanitost: každý hlas je sólistou se záviděníhodným nasazením, ale zároveň je harmonicky začleněn do souboru, který je jako takový obdivuhodný … Fantastický byl také orchestr, který vedli mladí a talentovaní houslisté Vadym Makarenko a Simone Pirri a v němž působí i někteří španělsky mluvící hudebníci, například varhaník Joan Boronat nebo argentinský hráč na theorbu Juan José Francione … Z celého představení byla cítit láska k detailu a intenzita, která může pramenit pouze z Luksova obdivu k tomuto skladateli /Zelenkovi/, jak na konci představení zdůraznil pozvednutím partitury. Sbor se opět předvedl ve své titánské práci … V sólových číslech zazářili tenorista Tobias Hunger (Christe eleison) a opět sopranistka Deborah Cachet (Qui tollis) … Zvláštní zmínku si zaslouží Tomáš Šelc, který zazpíval náročný basový part Agnus dei s velkou chutí a pozoruhodným hlasovým projevem. Imanol T. Lecuona, Scherzo
Arahám a Izák CZ / DE
Josef Mysliveček: Abramo ed Isacco
Velký sál Mozartea, Salcburk, 23. července 2022
Salzburger Festspiele
Mimořádný jásot … vyvolali sólisté. Recitativy stojí na výkonech tenoristy Mathiase Vidala. Jeho prosby a popisy situace jsou nanejvýš uvěřitelné. Někdy se zdá, že temperament převládá, ale jeho timing zůstává vždy přesný. Na ženské straně jsou vyžadovány tři v podstatě měkké, lyrické hlasy. Mari Eriksmoen (Isacco), Paula Murrihy (matka Sara) a Nikola Hillebrand vytvořily ideálně vyváženou trojici. Árií není málo – a vždy bylo podnětné sledovat, jak byly kadence vypracovány. Vždy nápadité a přesně odpovídající hlasovému typu a citové situaci, ani zdánlivě schematické. Pevným basovým doplňkem kvinteta protagonistů byl Matthias Winckhler jako Gamari. Vůbec ne odměřená vedlejší postava. Celý pěvecký a hráčský tým tohoto koncertu by měl být vlastně okamžitě angažován pro mozartovský operní cyklus. Reinhard Kriechbaum, DrehPunktKultur
Hrát na Salcburských slavnostech je odměna a vyznamenání zároveň. Rakouský festival s více než stoletou tradicí si potrpí na kvalitu, která má často hvězdně snobský rozměr, málokdy však přináší zklamání v podobě prasklé umělecké bubliny. Český barokní orchestr Collegium 1704 dirigenta Václava Lukse zde vystoupil již popáté. Ve Velkém sále Mozartea předvedl, že špičkové mezinárodní renomé si plně zaslouží. Václav Luks diriguje pečlivě a nuancovaně. Od počátku si dává záležet na dynamické pestrosti, jejíž rozpětí předvede v několika taktech. Neskáčeme však z extrému do extrému, dynamika hudební síly připomíná spíše vlnovku ruky zvukaře, který empaticky vytahuje a stahuje hlasitost. Dokonalý spolehlivý stroj orchestru má vždy tvář lidskou, tvář radosti, nejen tu hudební. Petr Fischer, aktualne.cz
S Collegiem 1704 těžil Václav Luks také z barvité instrumentace oratoria. Předností jeho interpretace bylo vypracování frází, které prozářilo plasticitu díla. Koncert hýřil muzikantskou energií a intenzitou spříznění všech interpretů, která se přenášela do publika. Ohlas provedení byl bouřlivý. A bylo by skvělé, kdyby se podařilo tak špičkovou interpretaci Abraháma a Izáka, jak ji Václav Luks prezentoval v Salcburku, zachovat také na nahrávce. Helena Havlíková, lidovky.cz
Janovy pašije CZ / FR / DE
J. S. Bach – Johannespassion BWV 245
Palais de la Radio et de la Musique, Paříž, 3. 4. 2022
Závěrečný koncert Sezóny 2021/22, 12. 4. 2022, Rudolfinum – Dvořákova síň
Annenkirche, Drážďany 13. 4. 2022
Konzerthaus Dortmund, 15. 4. 2022
Dílu se skutečně ten večer dostalo maximální možné pozornosti. Text, o který tu jde výjimečně hodně, zněl bez známek úsilí ve vší bohatosti a nekonečně výstižné mnohotvárnosti Bachova zhudebnění. Od úvodního sboru s působivými dynamickými proměnami a s opravdovostí, naléhavostí i klidem bylo zřejmé, že bude publikum účastno jedinečné a inspirované konstelace. Setkala se v ní pozornost hudební drobnokresbě se smyslem pro velkou hudební architekturu a bezchybná znalost materiálu se schopností postihnout vážnost výrazu. Z Václava Lukse toto vše vyzařovalo, skladba zazněla v usazené, promyšlené a inspirované podobě. Petr Veber, Klasika Plus
V dramatické předehře se podařilo hráčům přesně vystihnout a naznačit dvojí atmosféru, jež prochází celou partiturou: napjatou „rozeklanost“ s měkkostí.“ … „Bachovy Janovy pašije ožily tohoto večera v Rudolfinu se vším, co do nich autor vložil, nechyběla jim ironie, křehkost, široké spektrum kontrastů a symboliky. Dina Šnejdarová, Časopis Harmonie
C’est une lecture charpentée et énergique que livre ici Václav Luks. La battue est nette et précise, redoutablement efficace dans les chœurs, où l’on suit le contrepoint avec aisance. Il sait néanmoins rester attentif au besoin de ses solistes, proposant une direction plus souple dans les airs et les chorals. Peut-être que le texte est laissé un peu de côté dans ces derniers : le son collectif du Collegium vocale 1704 est d’une plastique irréprochable, mais les correspondances texte/musique qui font toute la saveur des chorals semblent gommées par endroits. Alexandre Jamar, Opera Forum
Soeben waren die Prager mit Bachs „Johannes-Passion“ im Konzerthaus Dortmund zu Gast, und schon mit dem ersten Choreinsatz „Herr, unser Herrscher“ bewiesen sie den Hörern, dass diese Passion eine dringliche, erregende, oft atemloseAngelegenheit sein würde, eine Gerichtsverhandlung mit spektakulären Zeugenanhörungen und lebhaftem Publikum. Wolfram Goertz, Rheinische post
Chiaroscuro veneziano
6. koncert Sezóny 2021/22, 22. 3. 2022, Rudolfinum – Dvořákova síň
Barokní šerosvit a lesk zvuku cinků
Orchestr Collegium 1704 měl spolehlivé smyčce, skvěle obsazené continuo, čtyři pevně i měkce znějící trombony a virtuózní cinky. Sbor Collegium Vocale 1704 v patnácti členech zastal nádherně vyladěný plný zvuk, ale ještě častěji v nesčetných sólech nebo nevelkých ansámblech, vystupujících na chvíli z celku, naprosto ukázkově naplňoval v jednotlivých hlasech ideální představy o stylovém, kultivovaném, technicky dokonalém a zářivě projasněném zpěvu a sezpívanosti. Petr Veber, Klasika plus
„Luksova interpretace se nesla v charakteristickém duchu: tempa zdůrazňující virtuózní rovinu skladeb, pečlivá deklamace vokalistů, efektní střídání barev a dynamiky, jež společně přispívaly k jakoby samozřejmé velkoleposti, zářivá ale měkká „tutti“ sehraného ansámblu.“ Marc Niubo, Časopis Harmonie
Herztöne
Das instrumentale Collegium steht dem um kein Jota nach – im Gegenteil. Schon in Francesco Cavallis »Lauda Jerusalem a 2 cori« zeigte, daß sich »Mehrchörigkeit« nicht auf den Chor allein beschränkt, sondern alle Stimmen einschließt. So unterstützten die Posaunen zunächst den Chor, als gehörten sie zu den Singstimmen, um sich kurz darauf mit den veritablen Zinken, die ohnehin charakterliche Wandlungskünstler sind, im Jubelton aufzuschwingen.
Wolfram Quellmalz, Neue (musikalische) Blätter
Missa 1724
5. koncert Sezóny 2021/22, 15. 2. 2022, Rudolfinum – Dvořákova síň
Collegium 1704 a Missa 1724
Provedení vévodil sbor Collegium Vocale 1704, v každém hlase obsazený čtyřmi zpěváky. Fugata, zvýrazněné nástupy, chromatické harmonie, dynamické odstíny, brilantní tempa, ztišení… – nic nemohlo kompaktní, vnímavé a motivované těleso zaskočit. … Rozsáhlý sborový part skoro hodinové kompozice byl zazpívaný bezchybně a vysoce muzikálně, s dokonalou artikulací, s neméně dokonalými reakcemi na četné změny dynamiky a temp i komplikovaných harmonií. Petr Veber, Klasika Plus
Triumfální fikce
První částí večera drtivě dominovala kanadská sopranistka Karina Gauvin. Zatím jsem ji znal pouze z nahrávek, živý kontakt byl však lepší, což je u mě spíše vzácná zkušenost. Vivaldiho moteta In furore iustissimae irae, RV 626, a ještě více O qui coeli terraeque serenitas, RV 631, zpívala se sugestivní emocí a hlasově na vysoké mezinárodní úrovni. Luboš Stehlík, Časopis Harmonie
Alcina CZ / FR
Inscenace v koprodukci ND Brno, Opéra Royal de Versailles a Théatre de Caen
Alcina v labyrintu šalby a mámení
Celé představení Alciny není sice divákovi podáváno jako autentické barokní divadlo, přesto se podařilo prvky barokního divadla do moderní scény skvěle zakomponovat a její dominanta – zprvu velmi stroze působící dům na ostrově – se před očima diváka postupně rozvíjí do magického Alcinina palácového „labyrintu“. Blanka Hrubá, Opera Plus
Cesta k poznání sebe sama. Brněnská opera uvádí Alcinu ve dvou obsazeních
Zrcadlové stěny i podlaha připomínají magické propriety i nemožnost utéci sám před sebou. Zvířata ztvárněná tanečníky neskrývají svůj lidský původ, jejich pohyb jako by mlčky komentoval události, které nemohou skutečně ovlivnit. … Tučňák kolabující ve chvílích maximálního citového roztoužení vnáší na jeviště kus půvabného ironického odstupu. Boris Klepal, aktualne.cz
Mimořádná operní Alcina z Brna
Největší pozornost si ovšem plným právem zaslouží pěvecké uchopení Alciny Pavlou Vykopalovou – sopranistka dokázala stejně kvalitně a výrazově přesvědčivě podat jak hlubokou zamilovanost, tak bezmezný stesk, stejně jako spalující hněv a zlobu – každičkým záchvěvem hlasu v tesklivých áriích dodávala Alcině nejen skutečnou citovost, ale především ji představila posluchačům jako komplexní a veskrze tragickou, nikoli však ryze zápornou postavu. To vše pojila vybroušená technická brilance a dechberoucí práce s barvou a dynamikou. Lukáš Pavlica, Brno město hudby
Händelova Alcina v Brně je operní superbowl
To, co se sneslo uplynulý víkend na jeviště brněnského Národního divadla, byl výbuch operní supernovy. Po inscenační stránce bylo české a francouzské provedení Händelovy Alciny tak vrcholné, že o něm uslyšíme pěkně dlouho jako o životním diváckém zážitku. Matěj Hollan, Deník N
Händelova Alcina v Brně je barokně velkolepá s perfektním provedením
Orchestr zněl v Janáčkově divadle překvapivě hutně, přitom měkce a kompaktně, melodie měly měkkou kantilénu a napětí a zvuk se propojoval do kulatého témbru. Orchestr provázel pěvce, aniž by je zahlcoval, naopak se jejich hlasy nesly na zvukovém polštáři, od kterého se odrážely do celého hlediště. Byla slyšet i nejlehčí piana, která zněla v neutuchajícím napětí i při pomalých tempech a době odpovídajících repeticích. Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty. Karla Hofmannová, Klasika Plus
Kouzelný svět Händelovy Alciny v Národním divadle Brno
Čtyřhodinový večer se dvěma přestávkami si získával víc a víc svých fanoušků. Závěr doplněný ještě o temperamentní tanec osvobozených Alcininých milenců zakončil krásný zážitek, v němž poslech hudby a pěveckých a hereckých výkonů operních herců potencovala vynikající scénografická složka. Olga Janáčková, Časopis Harmonie
Ostrov plný kouzel
Luksovo těleso s mezinárodním renomé v interpretaci barokní hudby má na úspěchu Alciny zásadní podíl měkkým, sladěným a výrazově propracovaným zvukem, v němž se nástroje skvěle pojí s hlasy sólistů i sboru Collegium Vocale 1704, jež v inscenaci rovněž účinkuje. Radmila Hrdinová, novinky.cz
Královský ohňostroj
4. koncert Sezóny 2021/22, 30. 12. 2021, Rudolfinum – Dvořákova síň
Collegium 1704 oslavilo závěr roku velkolepě
Koncerty Collegia 1704 na závěr roku, v minulosti konané i přímo na Silvestra, pomalu získávají status společenské, nejen kulturní události. Tomu dobře odpovídal i velmi slavnostní, čistě instrumentální program sestávající z děl Georga Friedricha Händela a jeho současníků Antonia Caldary a Francesca Barsantiho. Jan Venclík, Opera Plus
Vánoční oratorium
3. koncert Sezóny 2021/22, 7. 12. 2021, Rudolfinum – Dvořákova síň
Po roce Vánoce… s Bachem a Václavem Luksem
Každá z kantát přinesla jiné krásné okamžiky, ať už to byly kontrapunkty hlasů a nástrojů v sólech, nádherně dýchající chrámové písně, vytrubování a bubnování… a nebo třeba ztišený á cappella sbor nedlouho před závěrem. Petr Veber, Klasika Plus
Tříhodinový bach opět zazněl v Rudolfinu. Posluchači ocenili výkon potleskem ve stoje.
Vánoční oratorium (v originále Weihnachtsoratorium), BWV 248, je soubor šesti samostatných kantát zkomponovaných roku 1734 Johannem Sebastianem Bachem (1685–1750) v Lipsku, kde skladatel působil jako kantor v kostele svatého Tomáše a jako městský hudební ředitel. Každá kantáta byla určena k bohoslužbě během vánočních svátků – konkrétně 25. prosince (narození Páně), 26. prosince (zvěstování andělů pastýřům), 27. prosince (klanění pastýřů), 1. ledna (obřezání a pojmenování Páně), první neděli po Novém roce (cesta mudrců), 6. ledna (Zjevení Páně – klanění mudrců). Natálie Krátká, Opera Plus
Il Boemo
2. koncert Sezóny 2021/22, 10. 11. 2021, Annenkirche – Drážďany + 11. 11. 2021, Rudolfinum – Dvořákova síň
Duše na rozbouřeném moři. Na Myslivečka pozval alespoň koncert
Vrcholem programu se stalo provedení Symfonie č. 38 zvané Pražská … Václav Luks ji interpretuje s téměř divadelní dramatičnosti, která však nepůsobí jako prázdná teatrálnost. Precizní vypracování je samozřejmostí a hráčská virtuozita ozdobou. Dílo se v podání Collegia 1704 poslouchalo velmi dobře. Věra Drápelová, idnes
Klasicistní noblesa Simony Šaturové a Collegia 1704
Mohli sme obdivovať veľkú precíznosť a ľahkosť v koloratúrach, artikulačnú presnosť, plynulé prechody medzi registrami, svietivé vysoké polohy: technika však bola pre Šaturovú najmä nástrojom k tomu, aby vypovedala to, čo je v áriách obsiahnuté. Lucia Maloveská, Klasika Plus
Collegium 1704 se Simonou Šaturovou lákalo na Myslivečka a nadchlo Mozartem
Vrcholem večera se nicméně stala Mozartova Symfonie č. 38 „Pražská“, K. 504. Václav Luks podal toto dílo tak, že mělo v sobě tepající energii i lehkost. Dociloval působivých gradací a kontrastů na menších i větších plochách a uměřeně volil tempa. Jan Venclík, Opera Plus
Collegium 1704 oslavilo Myslivečka s Mozartem
V podání sopranistky Simony Šaturové, která je s tímto repertoárem sžitá, vystoupila z árií niternost, něha a křehkost, měkká až hebká barva hlasu je příjemně zaoblila. Sólistka dokáže i v rámci nižší dynamiky dosáhnout velmi jemných nuancí, její koloratury jsou pečlivě „vyslovené“ a zároveň lehounké. Umí vytvořit atmosféru a předat obsah. Dina Šnejdarová, Harmonie
Mozartova labutí píseň CZ / EN / DE
1. koncert Sezóny 2021/22, 11. 10. 2021, Rudolfinum – Dvořákova síň + 12. 10. 2021 Annenkirche, Drážďany
Už ne pacient na kapačkách, ale znovu soubor v plné síle
Requiem, které zaznělo tak, jak jej zkompletoval Mozartův žák Franz Xaver Süssmayr, pojal Václav Luks spíš dramaticky, velmi emocionálně, s rychlejšími tempy, ale nic nepůsobilo uspěchaně či samúčelně, i zde s orchestrem vystavěl detail po detailu. Skvěle sezpívaný byl sbor Collegium Vocale a spolehlivé výkony odvedli i čtyři sólisté, domácí sopranistka Simona Šaturová a tři němečtí pěvci – mezzosopranistka Henriette Gödde, tenorista Eric Stoklossa a basista Tobias Brendt. Věra Drápelová, iDNES.cz
Mozart v moll
Václav Luks vedl nevelký orchestr náruživě, s akcenty a drobnými echy, zvýrazněnými výstupy některých linek, s novými a novými podněty. Petr Veber, Klasika Plus
Festa di Mozart
Nevzpomínám si, že bych někdy živě slyšel stejně dobré a inspirativnější provedení Mozartovy „labutí písně“. Pojetí Václava Lukse bylo zajímavější než nahrávky mnohých věhlasných „světových“ dirigentů. Luboš Stehlík, Časopis Harmonie
Collegium 1704 opens with a swan song
Originally an adjunct of the orchestra, Collegium Vocale 1704 has evolved into a specialty ensemble skilled in repertoire ranging from Monteverdi to Poulenc. With Luks hand-crafting every bar, the chorus puts out a wall of sound that shimmers with fine gradations, creating a cascading effect. Frank Kuznik, Bachtrack
Collegium 1704 „springt“ zeitlich nach vorn
Ausgeprägte Soli gibt es im Requiem sowieso kaum, vielmehr ist es ein Chorwerk – wie herrlich, diesen Chor, dieses Collegium Vocale 1704 wieder zu erleben! Es schließ in seinen Reihen manche Sänger ein, die sonst selbst Solisten sind, hier aber zu einem lebendigen Organismus verschmelzen. Wolfram Quellmalz, Neue (musikalische) Blätter
Sezóna 2021/22
Vstup do Vzletu i hudba k novému filmu Il Boemo. Collegium 1704 zažívá přelomový rok
Rok 2021 už v tuto chvíli představuje milník v existenci souboru Collegium 1704. Jaké výzvy čekají barokní orchestr na prahu třinácté sezóny a jak vnímá jejich dramaturgii hudební kritika? Hosty Daniela Jägera jsou zakladatel a vůdčí osobnost Collegia 1704 Václav Luks, generální manažerka souboru Veronika Hyksová, Petra Johana Poncarová, překladatelka knihy Il Boemo: Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka a hudební publicisté Petr Veber a Helena Havlíková. Akcent, ČRo Vltava
Collegium 1704 od Mozarta po Händela, od Myslivečka po Bacha
Letošní pražskou koncertní sezónu barokního orchestru Collegium 1704 otevře 11. října Mozartovo Requiem. V dalších měsících v Rudolfinu postupně zazní také Bachova a Zelenkova díla nebo hudba z chystaného velkofilmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, který má mít premiéru v kinech letos v prosinci. Pokračuje rovněž komorní řada sboru Collegium Vocale 1704, a to ve vršovickém Vzletu, a online koncertní série Universo 1704. V roce 2022 se bude orchestr navíc v Brně podílet na inscenaci Händelovy opery Alcina. Petr Veber, Klasika Plus
Svatováclavský hudební festival 2021
Koncert 14. 9. 2021, Evangelický Kristův kostel, Ostrava
Collegium 1704 pod Luksovým vedením zahrálo Bachovo Magnificat báječně. Ze hry čišela radost, entuziasmus a vitalita. Jednotná synergie se promítla do přesné souhry ve spojení s nefalšovaným muzikantským temperamentem a citem. Všechny aspekty dokázal pan dirigent sloučit do impozantního celku plného překvapivých barevných kombinací, vypointovaných akcentů a dynamických kontrastů. V každém taktu bylo znát jeho perfektní hudební cítění, intelekt a fantazie. Milan Bátor, Ostravan
Vzlet 2021 / Collegium Vocale 1704
Koncerty 3. 9. 2021 Gloria, 30. 9. 2021 El Fuego, 4. 11. 2021 Pane, slyš mé prosby
Collegium 1704 je teď ve Vzletu Vršovické
Václav Luks mohl ukázat umění odlišit styly a nálady děl, práci s architekturou a neomylně vyhmátnutým výrazem i nepřeberné množství krásných detailů. Petr Veber, Klasika Plus
Collegium 1704 předvedlo díla španělské renesance
Originální repertoár si se svým tělesem připravil Václav Luks. U nás prakticky nehrané, ale významné španělské kusy z 16. a první poloviny 17. století, se v podání výborných interpretů staré hudby rozezněly vršovickým kinem Vzlet, vizuálně i akusticky netradičním prostorem. Michael Rádl, Opera Plus
Pane, slyš mé prosby, vzývalo ve Vzletu Collegium 1704
Pavana a chaconna in g Henryho Purcella opět ukázala vynikající kvalitu orchestru. V pomalém, kajícném, nádherně volném anthemu Remember Not, Lord, Our Offences se představili všichni členové Collegia Vocale 1704, doprovázeni pouze continuem, aby v závěrečném anthemu Blessed Are They That Fear the Lord bylo vše na bedrech čtyř sólistů, dokonce až do závěrečného Aleluja, kdy se teprve při opakování přidá celý sbor. Aleš Bluma, Klasika Plus
Festival Chopin a jeho Evropa, Varšava / CZ, PL
Koncerty 22. 8. 2021 a 23. 8. 2021, Sál Varšavské filharmonie, Varšava
Vedou světový festival i muzeum. Do Varšavy teď pozvali Collegium 1704
Dita Hradecká, aktualne.cz
Střípky z Varšavy
„Poláci k hudbě přistupují jinak než Češi. Chopin je pro ně přímo světcem,“ říká Václav Luks během našeho setkání v ulicích Varšavy. S Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 zde v uplynulých dnech účinkoval na festivalu Chopin a jeho Evropa, se dvěma programy, které zahrnovaly jak polskou hudbu, tak i díla českých skladatelů.
Lucie Maloveská, Klasika Plus
Smetanova Litomyšl / CZ
Koncert 5. 7. 2021, Kostel Nalezení sv. kříže, Litomyšl
Poločas Smetanovy Litomyšle. Baroko a malé finále
Zaujala absolutní pozornost dynamice, naprostá přesnost výslovnosti, sóla vystupující ze zvuku celého aparátu… Jedinečné pojetí pozdně barokní skladby, která už vyhlíží k idiomům klasicismu a dala by se i proto zahrát a zazpívat líbivě, banálně, univerzálně… Nic z toho se nekonalo. Luksovo nekonečně pozorné a detailní nastudování potvrdilo, že jde o nenápadný hudební skvost.
Petr Veber, Klasika Plus
Bachfest Leipzig 2021 – Bachs Messias 3, 10 / DE
Koncert 13. 6. 2021 a 15. 6. 2021, Nikolaikirche, Lipsko
„Bachs Messias“: Tschechen, Japaner und Berliner erzählen von Kindheit, Taufe, Wundern Jesu.
Václav Luks – Acis a Galatea / RU
Koncert 28. 5. 2021, koncertní sál Zaryadye, Moskva
Orkestr Pratum Integrum, vokální soubor Intrada, dirigent Václav Luks
G. F. Händel: Acis and Galatea
Гендель во всей красе
Чешский маэстро Вацлав Лукс – большой специалист по барокко, усердно открывающий миру прежде всего музыку своих соотечественников 17-18 веков – свел воедино красоты оперы-оратории. Его манере дирижирования присуща повышенная эмоциональность, своего рода утрированность в акцентировке и в целом в воплощении характера опуса, особенно его энергичных, бравурных фрагментов. Aleksandr Matusevič, Classicalmusic.ru
Pražské jaro 2021 – B. Smetana: Má vlast CZ / EN
Koncert 12. 5. 2021, Obecní dům – Smetanova síň
Zahajovací koncert mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro
Bedřich Smetana: Má vlast
Žádná falešná romantika. Collegium 1704 přelomově zahájilo Pražské jaro.
„Dirigent Luks šel ve zkoumání partitury do nejmenších detailů. Jeho vize byla zřetelná, protože měl k dispozici nesmírně disciplinovaný soubor, který mu umožnil modelovat všechny ty drobné motivy, leckdy i jednotlivé tóny, přesně umísťovat akcenty.“ Dita Hradecká, aktualne.cz
Smetanova má vlast v premiéře Collegia 1704
Pro členy Luksova ansámblu, početně výrazně rozšířeného o významné instrumentalisty evropských souborů specializovaných na starou hudbu, to ovšem byla umělecká výzva. Rutinu, s níž se občas potýkalo každoroční festivalové uvádění Mé vlasti, nahradila premiérová atmosféra před třemi stovkami euforických diváků, jimž pilotní projekt ministerstva kultury dopřál štěstí z návratu do koncertního sálu. Martin Jemelka, Harmonie
Muzikant Václav Luks: Má vlast na Pražském jaru u kulatého stolu
Má vlast zazněla ve středu měkce i břeskně; kontrastně, co se týče sekcí; zazněla svěže s vypíchnutím basových linek, hlubokých tónů žesťů, hřmotných úderů tympánu a třesku činelů, zazněla obnaženěji a průhledněji, avšak i zastřeněji co do rejstříku nuancí. Měla jednotnou podobu a náladu. Petr Veber, Klasika Plus
Má vlast na Pražském jaru s Václavem Luksem: po čtvrtstoletí v autentickém zvuku
Po tónech české hymny se již u Vyšehradu zřetelně projevily kvality Luksova provedení – především neustálý vývoj a emocionální náboj jednotlivých hudebních frází s razantními (až skokovými) změnami temp a dynamiky mezi jednotlivými plochami, které se však Luksovi většinou dařilo zklenout do oblouku v rámci jednotlivých částí. Jan Venclík, Opera Plus
Tradice netradičně – tentokrát ne-Operní panorama Heleny Havlíkové
Hned s prvními takty české hymny, která koncert zahajovala, byl oproti interpretaci současnými orchestry zřejmý zásadní rozdíl v barvě zvuku. Ze záznamu zdaleka není tolik patrný. Pleno znělo měkce s oblou lahodností a pojivostí smyčcových a dechových nástrojů, které se přizpůsobily i žestě. O to „břeskněji“ dominovaly ostré svisty pikoly a hřměly rány činelů. Ve zvoleném počtu prvních a druhých houslí se mnohem intenzivněji prosazovaly hluboké polohy kontrabasů a violoncell a oproti běžné praxi tak vznikala nová balance zvukových poměrů a tím i plasticita hlasů partitury. Helena Havlíková, Opera Plus
Collegium 1704 a Má vlast – experiment, nebo nové dogma?
Ukázka zvuku dobových nástrojů a použití dobových výrazových prostředků jasně ukázaly, jak jsme dnes ulpěli na podobě díla, které při své premiéře znělo zřejmě zcela jinak.
Václav Metoděj Uhlíř, ČtenářiPlus, Klasika Plus
Universo 1704 / CZ, EN
Něco, co před pandemií nebylo
Ani svět klasické hudby nepamatuje, kdy se naposledy zastavil na tak dlouho jako kvůli pandemii koronaviru. Hudebníci se pokoušejí vzdorovat izolaci streamovanými koncerty bez publika, málokdo ale z krize vytěžil něco více tvůrčího než běžný přenos. K těm výjimkám patří barokní orchestr Collegium 1704. Boris Klepal, aktualne.cz
Hledání cest k publiku – Operní panorama Heleny Havlíková
Při dalším a dalším prodlužování covidových restrikcí se zavřenými hledišti divadel a koncertních sálů využívají operní a další soubory pro předvedení výsledků své práce záznamy představení nebo koncertů, které sdílíme prostřednictvím internetu nebo televize. S nápady, jak obohatit prostý stream, přišly u nás dva soubory – Collegium 1704 a Opera studio Praha. Helena Havlíková, Opera Plus
Collegium 1704 zahrálo Monteverdiho kultivovaně a vyváženě
To, co zaujme na kvalitě interpretace madrigalů souborem Collegia, je v porovnání s řadou dostupných nahrávek především kultivovanost, stylovost a vyvážená jemnost zvuku, frázování, dynamika, v tomto koncertu především ve složce Collegia Vocale 1704. Lenka Dohnalová, Opera Plus
Collegium 1704 give Zelenka a virtual return to Dresden
The energetic string and woodwind introduction to the Gloria could have come from an overture or cantata and soprano Helena Hozová’s sensitive, lighter-than-air rendering of the “Qui tollis peccata mundi” aria would have fit neatly into a romantic opera. Fine accompaniment in the strings gave her vocals a golden glow. Frank Kuznik, Bachtrack
CD Les Boréades FR / EN
J.-Ph. Rameau: Les Boréades, 2020, Château de Versailles Spectacles
Cette nouvelle version a été enregistrée en janvier 2020, lors du concert donné à l’Opéra Royal de Versailles par le « Collegium 1704 » sous la direction du tchèque Václav Luks, et c’est un émerveillement. Les solistes ne déméritent pas face aux stars de la version Gardiner. Ils sont tous formidables et leur diction est remarquable. Marcel Quiellévéré, Forumopera.com
Zelenka se abre camino en Espana con paso seguro de la mano del Collegium 1704 / ES
Koncert 25. 10. 2020, Centro Nacional de Difusón Musical (CNDM), Madrid, Španělsko
J. D. Zelenka: Missa Omnium Sanctorum, J. S. Bach: Magnificat
Un programa, pues, brillante y novedoso, interpretado por un conjunto que es experto en este repertorio, y que, esperamos, haya abierto las puertas para que en nuestras salas se registren estrenos de obras de esta talla, y que han quedado en cierto modo relegadas en favor de otras más reconocidas de los grandes maestros. No parece difícil, con paladines de esta categoría. Jorge Baeza Stanicic, Bachtrack.com
Collegium 1704 a jeho mocně vyvinutý smysl pro dobrodružství
Koncert 7. 10. 2020, Koncert Sv. Šimona a Judy
A. Vivaldi, G. F. Händel, B. Galuppi, F. Geminiani
O strhující hudební produkci plnou toho „nejbaroknějšího“ instrumentálního díla se v úterní podvečer v rámci komorního cyklu FOK postaralo Collegium 1704 v čele s houslistkou Helenou Zemanovou, koncertním mistrem. Původně měl vystoupit francouzský soubor Le Poème Harmonique, kvůli zákazu zpěvu však bylo třeba najít náhradní program. Zmobilizoval se tedy pražský barokní orchestr, který svou zcela bezprostřední interpretací smyčcových koncertů nadchl početné publikum v kostele sv. Šimona a Judy. Lukáš Červený, Klasika Plus
Beethovenova Missa solemnis jako pocta Jiřímu Menzlovi
Koncert 7. 10. 2020, Rudolfinum – Dvořákova síň, Dvořákova Praha
L. van Beethoven: Missa Solemnis
Původně měla Missa solemnis zaznít na Dvořákově Praze v provedení Johna Eliota Gardinera a jeho Orchestru revolučního a romantického, který se specializuje na dobově poučenou interpretaci hudby 19. století. Když na jaře vedení festivalu flexibilně zareagovalo na nouzový stav a uzavření hranic, aniž bylo zřejmé, jak se situace bude vyvíjet dál, do upraveného programu s mottem Češi hrají (nejen) Čechům byl pro Missu solemnis vybrán soubor Collegium 1704. Helena Havlíková, Opera Plus
Naděje na vzkříšení koncertního života. Collegium 1704 zahájilo sezonu Mesiášem
1. koncert Sezóny 2020/21, 19. 9. 2020, Rudolfinum – Dvořákova síň
G. F. Händel: Mesiáš
Začít novou sezonu Händelovým Mesiášem mělo být pro Collegium 1704, slavící patnáct let existence, symbolické. Šéf souboru Václav Luks v tom viděl výraz naděje, že po koronakrizi zase začnou lepší koncertní časy, protože virtuálně a po videu se hudba věčně dělat nedá. Hudba je kontaktní jako jiná umění. Petr Fischer, aktualne.cz
Barokní Konojedy, kde bylo co slavit
Slavnostní koncert česko-německé vzájemnosti, 13. 9. 2020, Konojedy
J. S. Bach, J. D. Zelenka, G. F. Händel
Sbor z Mesiáše, v němž se cítí přes jeho bravurní náročný průběh evidentně velmi pohodově, obdařují zpěváci s nesmírnou chutí radostnými tóny. Petr Veber, Klasika Plus
Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v komornější sestavě provedlo program, který rámovala dvě velmi živě provedená Bachova Moteta. Na úvod komornější Komm, Jesu, komm – a na závěr velkolepé Jesu, meine Freude, které působí skoro jak vokální symfonie. Bylo to precizní provedení, které neztrácelo hudební živost ani v komplikovaných vícehlasech – a z první řady kostelních lavic znělo vyrovnaně, a akustika přála i těm, kteří seděli vzadu. Jindřich Bálek, Harmonie
Náhrobek Alliprandiho: Collegium 1704 oslavilo italského architekta
Koncert 6. 7. 2020, Chrám Nalezení sv. Kříže, Litomyšl – Národní festival Smetanova Litomyšl
A. Caldara, J. D. Zelenka, B. Galuppi
Další novodobou premiéru představovalo Credo d moll ZWV 31 Jana Dismase Zelenky. Odlišný kvartet sólistů, odlišná barevná paleta, v níž jsem si vedle sopranistky Heleny Hozové a tenoristy Václava Čížka obzvlášť užila basistu Tadeáše Hozu a přirozený alt Kamily Mazalové. Bohatě zvukomalebná skladba odhalila pod Luksovým vedením úžasná místa (například působivé vyjádření Ježíšova ukřižování). Hudebníci tu stvořili strhující obraz filmových rozměrů včetně pomalého přibližování kamery na detail. Vyvrcholení díla chromatickou trojitou fugou vyslalo jasný signál, že Zelenky není nikdy dost. Dina Šnejdarová, Harmonie
Trojice barokních mistrů na mimořádném koncertě Collegia 1704
Mimořádný koncert 24. 6. 2020, Pražská křižovatka – kostel sv. Anny
G. F. Händel, J. S. Bach
Príbeh o pastierovi Dalisovi, ktorý si zúfalo, hoci násilím, snaží vybojovať priazeň nymfy Amaryllis, zhudobnil Händel veľmi sugestívne, nešetriac brilantnosťou a naplňujúc okrídlené barokové úslovie o „efekte a afekte“. Najmä nástrojová zložka potom z tohto základu čerpala vo svojej živej, oduševnenej interpretácii. V zdobených líniách sólových hlasov sa obe speváčky predstavili spoľahlivo: sopranistka Helena Hozová so svojim svetlým, mäkším hlasom, altistka Aneta Petrasová so znelým, plastickým prejavom. Lucia Maloveská, Klasika Plus
… všichni sólisté – sopranistka Helena Hozová jako svéhlavá Lízinka, basista Roman Hoza v roli kárajícího otce a tenorista Ondřej Holub coby vypravěč i flétnistka Julie Braná zvládali své party s přehledem. Helena Havlíková, Opera Plus
Missa Dolorosa a Stabat Mater s Collegiem 1704 CZ / DE
Online koncert 29. 4. 2020, Pražská křižovatka – kostel sv. Anny
A. Caldara, D. Scarlatti
Streamovaný koncert – má to pro posluchače hodnotu? Nic přece nemůže vynahradit ono „tady a teď“ živé účasti na živém koncertě, kdy jsou si všichni, jak posluchači, tak umělci, vědomi mimořádnosti a neopakovatelnosti přítomného okamžiku. Atmosféra místa, kontext času a prostoru, vklad umělců, kteří s maximální koncentrací tvoří a zprostředkovávají krásu, na jedné straně a zároveň otevřená a pozitivně nastavená mysl přijímajících na straně druhé. Taková chvíle, prostoupená jedinečnou obousměrnou energií, se přece nedá ničím nahradit. A přece je to nyní jediný prostředek, jak dovolit hudbě, aby nás nadále propojovala, naplňovala, dennodenně provázela a spoluutvářela přítomnost. Anežka Šejnohová, Klasika Plus
Ensemble, c´est tout FR / ESP / DE
duben 2020, série videí z Pražské křižovatky – kostela sv. Anny
J. D. Zelenka: Sepulto domino, C. Monteverdi: Beatus Vir, Lamento della Ninfa
La performance a été enregistrée et filmée dans la lumière sublime d’une église dépouillée du XIVe siècle, maintenant intégrée au centre d’art Crossroads de Prague. La beauté des lieux, la distance entre les interprètes, leur union dans une musique poignante, les masques qu’ils portent, tout nous dit qu’on peut être à la fois seule et ensemble. Catherine Perrin, La Presse
Aunque Monteverdi fue un visionario, seguro que nunca llegó a imaginar que su música polifónica sonaría cuatro siglos más tarde exactamente igual que en Venecia por culpa de una pandemia, la del coronavirus Covid-19: en este impresionante vídeo, ese genio de la música antigua que es Václav Luks dirige a su Collegium 1704 en el Beatus vir (SV 268), de la Selva morale e spirituale, en el Pražská křižovatka (Prague Crossroads)… Eruardo Torrico, Scherzo
CD Missa 1724 CZ / EN / DE / FR
J. D. Zelenka: Missa 1724, 2019, Accent
Despite the confident appellation ‘Missa 1724’ this is, in effect, a kind of parody mass with its movements sourced from diverse works. Václav Luks reinforces the point in his booklet notes, acknowledging that the movements are not related to each other but that it’s an opportunity to bring this part of Zelenka’s music to public recognition. Jonathan Woolf, musicweb-international.com
Für diese brillante und wirkungsvolle Messe hat Václav Luks auf ein gutes Solistenensemble sowie auf das Collegium 1704 zurückgegriffen. Remy Franck, pizzicato.lu
L’articulation et la diction des chanteurs sont irréprochables. Il est des moments de bravoure dans les grandes fugues qui concluent les sections de la messe, comme dans le Cum Sancto Spiritu du Gloria. Cécile Glaenzer, resmusica.com
Konečně skvělý kontratenor
5. koncert Sezóny 2019/20, 4. 2. 2020, Dvořákova síň – Rudolfinum
A. Stradella: San Giovanni Battista
Dumaux své pověsti dostál. Rozhodně to byl nejlepší kontratenor, který jsme v poslední době v Praze slyšeli. Jeho hlas je nesmírně kultivovaný, teplý, zpívá naprosto lehce a technicky bezchybně. Zní velmi přirozeně i ve vyšších polohách. A co navíc – jeho kontratenor je dramatický! Ta tam je andělská prostota, kterou Janu Křtiteli přisuzují někteří kontratenoři. Aleš Bluma, Klasika Plus
Oporou úterního provedení v Dvořákově síni Rudolfina byla brilantní, barevná a dramatická hra orchestru vedeného Václavem Luksem. Věra Drápelová, idnes.cz
V titulní roli exceloval slavný francouzský kontratenorista Christophe Dumaux, jehož do detailu cizelovaný projev se naplno zaskvěl v árii Io per me non cangerei nebo ve svém závěrečném recitativu Quando mai fia che morte, kde Luks volil střídmější doprovod bez cembala. Jakkoliv je tento nástroj považován v barokních skladbách za nutnost, během koncertu se opět potvrdilo, že sušší a konkrétnější doprovod sluší mnohým hlasům v sálových akustikách nesporně více než bohatá arpeggiová hra nad basem. Marc Niubó, Harmonie
Rameauova roztančená opera s bouřkou a větrem CZ/DE/FR/RU
Koncerty 22. 1. 2020 Theater an der Wien, Vídeň, Rakousko | 24. 1. 2020 Opéra Royal, Versailles, Francie | 27. 1. 2020 Zaryadye Concert Hall, Moskva, Rusko
J.-Ph. Rameau: Les Boréades
Collegium Vocale 1704 i sólisté realizovali potřebné záhyby pěveckých linek a s potěšením i jejich charakteristicky dlouhé „francouzské“ zdobení, zejména v závěrech hudebních frází. Václav Luks nezklamal; s náruživým dirigentským entusiasmem, podpořeným znalostí partitury do nejmenších detailů, inicioval obdivuhodně všechny nuance. A v žádném z pěti dějství nenechal ani na chvíli opadnout tah a napětí. Collegium 1704 dalo dílu veškerou možnou energii a um. Instrumentální pasáže jsou často v brilantních tempech na hranici hratelnosti, ale výsledek stojí za to. Petr Veber, Klasika Plus
Alternativní Silvestr Václava Lukse
4. koncert sezóny 2019/20, 31. 12. 2019, Rudolfinum – Dvořákova síň
A. Corelli, Torelli, F. Geminiani, D. Scarlatti, B. Galuppi
Po obloze poletují vyplašení ptáci, nad řekou a nad střechami metropole se začínají objevovat první zkušební záblesky, které postupně přejdou v ohňostroje. Praha je plná lidí. Do půlnoci oddělující roky 2019 a 2020 zbývají tři hodiny a z Rudolfina vychází tisícovka svátečně naladěných posluchačů. Barokní orchestr Collegium 1704 v čele s Václavem Luksem nám i sobě v uplynulých devadesáti minutách připravil italskou hudbou z osmnáctého století krásně „jinou“ oslavu Silvestra. Petr Veber, Klasika Plus
Rozjásaný Mesiáš
3. koncert sezóny 2019/20, 10. 12. 2019, Rudolfinum – Dvořákova síň
G. F. Händel: Mesiáš
Komornější zvuk otevírá Luksovi možnost pracovat s výrazem ve větším detailu a rozvrhnout strukturu celku tak, aby vyzněly zřetelněji kontrasty, včetně dynamických. Klidnější fráze pod legatem měly napětí vedle brilantních staccat v prestu, dramatická hudba Kristova mučení a šklebícího se davu kontrastovala s klidem pastýřů a vzdechy nad Ježíšovou bolestí. Hluboká temnota a šerost smrti vyústila ve světlo a jásavou oslavu Boží se zářivým zvukem trubek. Helena Havlíková, Opera Plus
Koncerty Václava Lukse se vyznačují interpretační jistotou, a proto i dojmem, že výsledek nemůže vypadat jinak, než jak je dílo předkládáno. Na dirigentském stupínku je jako nefalšovaný entusiasta vehementně náruživý až nadoraz; pro hudebníky, které neustále neúnavně podněcuje, doslova přemlouvá, jsou jeho důsledně přesvědčivá gesta návodná, strhující; pro publikum jeho pohybový projev komplexně, bezděky, někdy až hodně, ale zcela jistě nezáměrně, vyjadřuje interpretovanou hudbu, respektive prožitek z ní. Tím víc, čím kontrastněji skladbu cítí a koncipuje. Petr Veber, Klasika Plus
Najevo vychází, že lež a pravda jedné barvy jsou… CZ / EN
2. koncert sezóny 2019/20, 10. 11. 2019, Rudolfinum – Dvořákova síň
A. Vivaldi: Arsilda, regina di Ponto
Plné soustředění na hudbu se promítlo i do pozornosti vůči pěveckému umění interpretů. Především na představitelku v podstatě hlavní role – královské dcery Lisey, která se vydává za muže, vládce země, musí se oženit, věrohodně odvrátit svatební noc – a přitom všem se musí dívat, jak Barzane, kterého ona miluje, stojí o jinou. A bylo obdivuhodné, jak se mezzosopranistka Aneta Petrasová zhostila tak komplikované a pěvecky náročné role (původně se čtyřmi áriemi) za situace, když původně avizovaná Francesca Ascioti nemohla kvůli nemoci vystoupit. Helena Havlíková, Opera Plus
A Vivaldi opera revival is always cause for celebration, especially when itʼs being performed by Collegium 1704. Founder and director Václav Luks has a knack for dusting off neglected or overlooked gems and bringing them to sparkling life with his virtuoso ensemble. Frank Kuznik, bachtrack.com
Když anděl na koncertě udolá ďábla, nejen v ději, ale i zpěvem
1. koncert sezóny 2019/20, 24. 10. 2019, Rudolfinum – Dvořákova síň
G. F. Händel: La Resurrezione
K hudebním vrcholům večera patřily obě dvě árie anděla (Risorga il mondo a Se per colpa di donna infelice), ve kterých si Julia Lezhneva získala publikum svou vřelostí, i v náročných pasážích krásně položila händelovskou kantilénu a otevřela svůj tmavší témbr. Jako nebeské spočinutí (v případě tohoto námětu si snad můžu takové přirovnání dovolit) působily vstupy houslí a gamby na začátku árie Per me già di morire v rukou Ivana Ilieva a Hany Flekové v dialogu s flétnou a hoboji (Julie Braná, Katharina Andres, Petra Ambrosi), úžasný klid a jistotu vnášela generálbasová sekce v čele s Pablo Kornfeldem a Janem Krejčou. Věra Drápelová, idnes.cz
Po úchvatné předehře, v níž zejména hoboje doslova kouzlí projev radosti, nastoupí vyzývavá árie Anděla – „Disserratevi, o porte d’averno“ (Otevřete se, brány záhrobí) – a rezolutní nástup Julie Lezhnevy, její absolutní pěvecká spontánnost, s níž ustála příkré tempo Luksova dramatického nástupu, hlavně však její přímo rozkošnické trilky, s nimiž kouzlila všechny příbuznosti zpěvu a barevného souznění s bravurou perlivých ozdob nástrojových, to bylo entrée nevídané. Anna Šerých, Opera Plus
L´Évangile selon saint Luks: vertigineuse Messe en si a Vézelay FR
Koncert 25. 8. 2019, Vézelay, Francie
J. S. Bach. Mše h moll
Les musiciens du Collegium 1704 ont pris place sur la scène de la basilique depuis un moment. Ils ont soigné l’accord de leurs instruments anciens et prendront le temps de le contrôler à nouveau à l’issue de la première partie, avant le « Credo ». Deux précautions valent mieux qu’une, surtout quand on s’attaque à la Messe en si de Johann Sebastian Bach en clôture des Rencontres musicales de Vézelay. Tristan Labouret, bachtrack.com
Test Labské filharmonie Collegiem 1704 a Bachem CZ / DE
Koncert 6. 8. 2019, Elbphilharmonie, Hamburk, Německo
J. S. Bach: Mše h moll
Protože Bachova Mše h moll patří ke stěžejním repertoárovým dílům Collegia 1704 a Luksovu interpretaci známe nejen z různých chrámových prostor, ale i z pražského Rudolfina a z nahrávky na CD, pozornost hamburského uvedení se zaměřila na Labskou filharmonii a akustiku, vydávanou za chloubu, ba zázrak jejího velkého koncertního sálu. Bachova Mše h moll, rozměrné, více než stominutové dílo v bohatě rozvrstvené dynamice, kombinaci zvukových barev zpěváků i nástrojů a předivu hlasů je právě z akustického hlediska ideálním prubířským kamenem. A to i v souvislosti s diskuzemi o stavbě nového koncertního sálu v Praze. Helena Havlíková, Opera Plus
Von Václav Luks zwei Stunden lang in Hochspannung gehalten, verwandelten sie die Elbphilharmonie in einen Klangdom, errichtet aus den gedeckten Tonfarben darmbesaiteter Streicher und obertonreicher Holz- und Messingbläser, überwölbt vom stilbedingt schmalen Timbre der Vokalisten. Lutz Lesle, welt.de
Z hlubin víry k nejvyšším kvalitám hudby – Zelenka, Bach a Collegium 1704 na Salzburger Festspiele CZ / DE
Koncert 21. 7. 2019 Mozarteum, Salzburk, Rakousko
J. D. Zelenka: Lachrimae
Václav Luks a jeho ansámbly Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 zaujali prestižní Salcburský festival hned napoprvé jako vůdčí bachovský interpretační soubor, a to Mší h moll; byli okamžitě pozváni znovu, uvést grandiózní Missu Salisburgensis (…) Kolosální dílo nadchlo beze zbytku, letošní festivalový koncert v koncertní řadě Ouverture Spirituelle byl znova úspěch triumfální. Anna Šerých, Opera Plus
Das Collegium Vocale 1704 und das Barockorchester Collegium 1704 aus Prag unter Václav Luks sind keine Unbekannten in Salzburg. Sie bestehen aus lauter Solistinnen und Solisten und zählen zu den aufregendsten und sympathischsten Kollektiven der Alte Musik-Szene. Franz Kasparek, drehpunktkultur.at
CD Magdalena Kožená – Il giardino dei sospiri CZ / SK / DE
Magdalena Kožená: Il giardino dei sospiri, 2019, Pentatone
Jakkoliv je celý program homogenní a v podstatě jakýkoliv track si pustíte, stojí to za to, tak hlavně kvůli tomuto Händelovi musíte desku mít a do symbiózy jedinečné hudby v jedinečné interpretaci se proposlouchat. Určitě i vy při každém dalším setkání naleznete něco nového. Co se týká paní Kožené, zralost, znalost, propojenost a posvěcenost jsou v každé frázi. Hudba a text jedno jest. Luboš Stehlík, Harmonie
Speváčka predstavila dramaturgicky vynikajúco zostavenú kolekciu árií z kantát a oratórií. Z každej árie vytvorila skvostný dramatický výstup. Postavy sú pre Koženú dramatickou výzvou; máloktorá interpretka starej hudby pracuje s tak výraznou dávkou expresie. Miestami sa nezdráha použiť znetvorený tón na vyvolanie adekvátneho dramatického výrazu a pracuje s neuveriteľne bohatou výrazovou paletou. Je to však expresivita pod dokonalou kontrolou, technickou i emocionálnou, speváčka má dokonalý cit pre jej dávkovanie. Jozef Červenka, Český rozhlas
CD Messiah CZ / FR / DE
G. F. Händel: Messiah, 2019, Accent
Hned v úvodu ráda řeknu, že tohle album patří podle mého názoru k tomu nejlepšímu, co doposud Collegium 1704 nahrálo, možná se dokonce stává jeho osobním Mount Everestem, a to nejen proto, že jde o live snímek. Čím více jsem Mesiáše poslouchala, tím více ve mně sílilo přesvědčení, že Václav Luks vnáší do historicky poučené interpretace, jež se od pionýrských dob Christophera Hogwooda stala běžnou součástí hudebního provozu, něco mimořádně osobitého. Dina Šnejdarová, Harmonie
Eine Menge Selbstvertrauen und dirigentische Präsenz sowie schlichtweg beachtliches Können gehören dazu, ein so anspruchsvolles Werk wie Händels „Messiah“ in Live-Aufführungen erfolgreich auch für die Konserve zu produzieren. Der zupackende, agile Václav Luks verfügt über diese Qualitäten geradezu im Übermaß, und daher ist seine Version des Händel-Oratoriums als gelungen zu bezeichnen. Michael Wersin, rondomagazin.de